přeskočit k navigaci »

Rudolfinum

Počet zobrazení: 7477 | tento objekt již neexistuje

Kategorie: Významné veřejné stavby

Adresa: Komenského sady

 
 
 

Rudolfinum

Rozlehlý komplex školní budovy, který se rozkládá ve více traktech mezi Komenského, Májovou a Sládkovou ulicí a který pojal několik institutů. Vchody jsou z  Komenského a Sládkovy ulice. V roce 1874 po vypsání ceny zvítězil plán vídeňského architekta Gustava Corompaye. Poté postaveno V. Nekvasilem z Prahy a J. Sieglem z Chebu do roku 1875. Po roce 1900 rozšířeno J. Pascherem.

V hlavní budově u Komenského ulice se třemi křídly a ustupujícím středním traktem je umístěna aula a velké schodiště. Třídy jsou spojeny podle tehdejších hygienických požadavků moderního stavitelství podél chodeb  k vnějšímu průčelí, čímž bylo dosaženo díky velkým oknům optimální osvětlení a větráni. Průčelí kopíruje v neoklasicistním stylu římskou antiku, k jejímž imperiálním požadavkům se hlásilo císařství.

(Kunst 1992, 586)

 

Texty

 
 

Strum 1952

Rudolfinum

Výnosem říšského zákona o obecních školách z 14. května 1869 pro rakousko-uherskou monarchii bylo všeobecné školství postaveno na novou základnu. Protože vzhledem ke školním poměrům v Chebu bylo nutno postavit velkou ústřední školní budovu, byla počátkem sedmdesátých let po zjištění potřeby velikosti školy pro město a tři předměstí vypsána cena na zpracování projektu plánované školní budovy. Z došlých návrhů byla vybrána práce vídeňského architekta Gustava Corompaye jako nejlepší a bylo rozhodnuto ji provést. Cestou nabídky dostal zakázku pražský stavitel V. Nekvasil a chebský civilní inženýr Johann Siegl. Dne 13. dubna 1874 mohlo se začít se stavbou školy v ulici J. V. Sládka. Škola byla pojmenována podle korunního prince Rudolfa „Rudolfinum.“

Položení základního kamene 18. srpna 1874 byla velká slavnost. Na památku položení základního kamene byla v přízemí zazděna v pouzdru pergamenová listina na místě označeném křížem z černých cihel. Přiložen je kromě plánů budovy  také plán města, tenkrát běžné zlaté a stříbrné mince a četné fotografie.

Znění listiny základního kamene je následující:

My, starosta a rada královského města Chebu osvědčujeme a vyznáváme tímto, že dnes, 18. srpna 1874, za slavného panování Jeho c. k. apoštolského majestátu Františka Josefa I., císaře rakouského atd. atd. atd., bylo slavnostní položení základního kamene této ústřední školní budovy – s nejvyšším svolením pojmenované jménem Jeho císařské Výsosti, Jasnosti pana korunního prince arcivévody Rudolpha „Rudolphinum.“ - provedeno. Ve věrném plnění povinností našimi spoluobčany na nás vložené, starajíce se o blaho a vážnost našeho města podle nejlepšího vědomí a svědomí, rozhodli jsme se 15. října 1869 postavit novou školní budovu, v níž bude mládež vzdělávána k užitečným občanům. Provedením tohoto monumentálního díla jsme pověřili architekta pana Gustava Corompaye z Vídně, jehož plány byly znalci nejsvědomitěji přezkoumány a nalezeny nejlepšími. Výstavba byla rozhodnutím obecního  výboru z 29. prosince 1873 zahájena stavitelem panem V. Nekvasilem a Johannem Sieglem dne 13. dubna 1874. Kéž  Všemohoucí poskytne tomuto podnikání nejlepší ochranu, aby se budova stala ozdobou města a dlouho sloužila blahu a zdraví našeho města! Dáno v královském městě Chebu 18. srpna 1874 v den slavných narozenin Jeho c. k. apoštolského veličenstva, našeho nejjasnějšího pána a císaře.

 Adolph Tachezi, starosta

Albert Heitzer, radní                        Joseph Nitzl, radní

Adam Karg, radní                              Georg Gradl, radní

J. A. Widermann, radní                       Niklas Ernst, radní

W. F. Gruss, právník, městský tajemník

Stavba školní budovy Rudolfina byla dokončena 1. listopadu 1875 a po slavnostním vysvěcení městským děkanem P. Johannem Wenigem odevzdána svému účelu. Budova byla nejdříve určena osmitřídní chlapecké měšťanské škole, osmitřídní dívčí měšťanské škole, pětitřídní chlapecké obecné škole, pětitřídní dívčí obecné škole, učitelskému ústavu a cvičební škole. Později v ní byla umístěna státní vyšší reálná škola a učitelský ústav. 

 (Sturm 1952, 390)

 
 

Kunst 1992

Rudolfinum

První velká stavba školy v Chebu po gymnáziu a vedle výchovného ústavu řádu Sester sv. Kříže se uskutečnila v letech 1874-1875 po vyhlášení rakouského říšského zákona o národních a obecných školách, který usiloval o centralizaci předměstských škol a všech typů škol vůbec. Jednalo se o Rudolfinum, centrální školní budovu,  na Schillerringu (dnes Komenského ulice). Poté co proběhla veřejná soutěž, byla stavba postavena V. Nekvasilem z Prahy a civilním inženýrem Johannem Sieglem z Chebu podle plánů vídeňského architekta Gustava Corompaye.

 Komplex tvořený několika křídly se rozkládá na velké ploše mezi parkem Friedricha Schillera, Schanz- a Opitzstraße (dnes Komenského sady, ulice Komenského a Sládkova). Budova je charakterizována přísným členěním os, spojením rohových rizalitů a ustupujícím, úzkým hlavním traktem, který ústí vpředu do otevřeného vestibulu s dvouosým vchodovým schodištěm. Poté co projdeme prostornou aulou, vstoupíme na velké schodiště. Toto je tvořeno širokým venkovním schodištěm, které se po prvním oddílu rozděluje do dvou částí, a vede do horních pater. Přísné jednotlivé tvary fasády směrem k Schillerringu a Opitzstraße (dnes ulice Komenského a Sládkova) jsou - spolu s přízemím zdobeným pouze rustikou a plochým trojúhelným štítem nad hlavní osou a rovněž z poloviny kanelovanými kolosálními pilastry - příznačně přejaté z římské antiky spolu s vojensky výchovným stylem odpovídajícím imperiálním požadavkům.

 Toto je obzvlášť zřetelné na hlavním průčelí, jehož štít zdobí císařský orel umístěný nad městským znakem. Cvikly mezi vysokými, jeden a půl poschodí dosahujícími okny s kruhovými oblouky jsou zdobeny vítěznými věnci. Vrchní kameny zdobí opřilbené busty. Tři vstupní portály s kulatými oblouky, jejichž směrem nahoru horizontálně uzavřené, hladce opracované klenáky jsou pojaty ve vazbě zdiva jako nápadný motiv, dokládají téma triumfálního oblouku tak, že zde císařská vítězná architektura svědčí o vysokém nároku tohoto institutu.

 Téma určuje také vchod směrem do dnešní Sládkovy ulice: Vzhledem k tomu, že budova musela během několika let pojmout vedle obecné a měšťanské školy také ještě hudební školu, učitelský ústav, cvičnou školu, reálné gymnázium a dívčí státní reálné gymnázium, nestačila v krátké době její kapacita a musela být Josefem Pascherem dodatečně o jedno křídlo rozšířena.

(Kunst 1992, 209)

 

Stavba dnes již neexistuje.

 

Kontaktní údaje

Adresa: Komenského sady

 

Obrázky

Rudolfinum. V. Prökl 1877

Rudolfinum. V. Prökl 1877

Rudolfinum v roce 1895

Rudolfinum v roce 1895

Rudolfinum. Pohled od JZ. Haberzettl kolem roku 1900

Rudolfinum. Pohled od JZ. Haberzettl kolem roku 1900

 
Rudolfinum. Kolem roku 1930

Rudolfinum. Kolem roku 1930

Rudolfinum. Letecký pohled 1927

Rudolfinum. Letecký pohled 1927

Rudolfinum. Letecký pohled 1999

Rudolfinum. Letecký pohled 1999

 
Rudolfinum. Před zahájením demolice v srpnu 1999

Rudolfinum. Před zahájením demolice v srpnu 1999

Rudolfinum. Před zahájením demolice v srpnu 1999

Rudolfinum. Před zahájením demolice v srpnu 1999

Rudolfinum. Demolice. Září 1999

Rudolfinum. Demolice. Září 1999

 
Rudolfinum. Demolice. Září 1999

Rudolfinum. Demolice. Září 1999

Rudolfinum. Poslední zbytek budovy. Září 1999

Rudolfinum. Poslední zbytek budovy. Září 1999

Rudolfinum. Městský archiv v letech 1892-1911

Rudolfinum. Městský archiv v letech 1892-1911

 
Rudolfinum. Městský archiv v letech 1892-1911

Rudolfinum. Městský archiv v letech 1892-1911

Rudolfinum. Situační plán. 1905

Rudolfinum. Situační plán. 1905

Rudolfinum. Půdorys 1. patra. 1905

Rudolfinum. Půdorys 1. patra. 1905

 
Rudolfinum. Průřez čelní stěny. 1905

Rudolfinum. Průřez čelní stěny. 1905

Rudolfinum. Litografie kolem roku 1890

Rudolfinum. Litografie kolem roku 1890

Rudolfinum. Zobrazení před stavbou. Litografie kolem roku 1870

Rudolfinum. Zobrazení před stavbou. Litografie kolem roku 1870

 
 
 
Encyklopedie Cheb

Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.