přeskočit k navigaci »

Pomník turnerů

Rok vzniku: 1913

Počet zobrazení: 6113 | tento objekt již neexistuje

 
 

Jahnův pomník

Pomník byl odhalen v roce 1913 a stal se od této doby symbolem jednoty německého národa, která sehrála v národnostním Rakousko-Uhersku a potom v Československu velkou úlohu. Celá mohyla byla po skončení války vyhozena do vzduchu, aby byl odstraněn údajný symbol velkoněmeckého nacionalismu.

(Katalog 1994,89)

 

Texty

 
 

UE 1913

Jahnův pomník

V současně době pracuje Mayerl na chebském Jahnově pomníku, který má být v srpnu tohoto roku odhalen na Špitálském vrchu. Na 10 m vysokém, uměle nasypaném vrcholku, který má v patě průměr 30 m, se zvedá mohutný kamenný blok vysoký 5,60 m s turnerským znakem. Kolem jsou tři mocní orli, kteří hlídají na všechny strany Chebsko. Tento památník má být dokola osázen duby a obklopen kameny se jmény spolků, které jsou členy Svazu turnerů. Tento návrh pochází od vogtlandského umělce Zenkera (Plavno) a ve své celé koncepci symbolizuje sílu a údernost německého tělocviku, tělocvičných ideálů a současně je uctěním Jahna a vítězství idejí a myšlenek vyslovených v jeho knize "Německá národnost". Odhalení tohoto pomníku přispívá významně ke slavnostem stoleté osvobozovací války a lipské bitvy národů, jíž se také Chebané (pluk Erbach) slavně zúčastnili.

Před jistou dobou jsem měl příležitost zhlédnout přípravné práce k tomuto pomníku v Mayerlově ateliéru. Modely tří mohutných orlů, každý bude vysoký 2,40 m, jsou skoro hotové a brzy bude přikročeno k jejich provedení. Protože orlové budou působit hlavně na dálku, je také jejich zpracování velkoplošné. Jako surovina byla zvolena bavorská žula. Představa o mohutné síle pomníku ukazuje, že k jeho postavení je třeba 56 kvádrů a že celkový materiál má objem 45 m3. Umělec doufá, že ke dni odhalení bude pohodlně hotov, i když ostatní práce bude muset odložit.

(UE 1913,8)

 
 

Trunverein 1913

Jahnův pomník

Peníze na pomník získáme z členských příspěvků za léta 1912 a 1913 (každý přispívající člen 1 korunou za každý rok) a z dobrovolných darů. Umělecký návrh, vycházející z idejí Franze Kießlinga, vznikl z tvořivé síly našeho spolkového vedoucího Friedricha Rudolfa Zenkera z Plavna. Dne 8. září 1912 v podvečer se vydala větší skupina cvičenců našeho spolku v dobré náladě a vědoma si vážnosti chvíle na kopec Spittelberg položit základní kámen ke spolkovému dílu, které nám i všem budoucím bude navždy připomínat našeho velkého zakladatele Friedricha Ludwiga Jahna a nejlepší a neušlechtilejší syny našeho národa. Byl to slavnostní počátek. Černo-rudo-žluté prapory byly vztyčeny na kopci, první nabrání rýčem a národně vřelý proslov bratra cvičence, faráře Gustava Fischera, zvýraznil posvátný okamžik.

S hrdostí se bratři chopili lopat, motyk a rýčů, aby pomohli nejenom tento večer, ale i v dalších nespočetných hodinách volna. Příští rok dne 11. srpna 1913, při výročí narození Jahna, chtějí spolkoví bratři slavnostně odhalit Jahnův pomník postavený na věčnou památku našeho zakladatele. V těchto dnech (9. - 11. srpna 1913) uspořádá spolek v pohostinných zdech starého štaufského města své 6. spolkové cvičení. S ním chce také náš spolek důstojně oslavit své padesátileté trvání. Slavnostní výbor a všechny podvýbory pracují s vytrvalou pílí tak, aby zajistily dobrý průběh těchto slavnostních dnů, které nás upomenou na hluboké pokoření a slavné zmrtvýchvstání našeho národa a na bojovníky za svobodu v roce 1813 (svobodný pán von Stein, Scharnhorst, Bülow, York, Blücher, Fichte, Arndt, Schill, vévoda von Braunschweig, Schenkendorf, Gneisenau, Friesen a Körner). Pro ně chceme kolem této svatyně spolku, obklopené Bismarckovými duby, postavit pamětní kameny, symboly oltářů.

(Trunverein 1913,12-13

 
 

Sturm 1952

Jahnův pomník

Na Špitálském vrchu, severně od města, odkud se skýtá rozsáhlý rozhled na Cheb a přiléhající území, byl roku 1913 na uměle nasypaném, deset metrů vysokém kopci postaven Jahnův pomník. Z historické tradice vyvinuté povědomí říšské sounáležitosti a sté výročí bitvy národů u Lipska, které se zúčastnil i chebský regiment Erhart, bylo podnětem k zbudování osobitého pomníku. Umělý kopec, který měl u paty průměr 30 metrů, byl nasypán z hlíny pocházející ze všech německých zemí. Korunou této vyvýšeniny byl skoro šest metrů vysoký, nahrubo opracovaný kamenný blok s turnerským znakem. Kámen byl obklopen třemi mocnými orly hledícími přes Chebsko do Čech, Bavorska a Saska. Každý z těchto orlů byl vysoký 2,5 metru a zpracován tak, aby působil na pohled z dálky. Jako materiál byla zvolena bavorská žula. Jahnův pomník zahrnoval materiál o celkové hmotě 45m3 . Okolo ze všech stran dobře viditelného pomníku, věnovaného zakladateli turnerů Friedrichu Ludwigu Jahnovi, se rozprostíral oplocený dubový háj osazený mnoha kameny, které nesly jména k turnerskému svazu náležejících tělocvičných jednot. Návrh chebského Jahnova pomníku pocházel od vogtlandského umělce Friedricha Rudolfa Zenckera z Plavna, provedení pak od místního sochaře z Chebska Johanna Adolfa Mayerla.

Jahnův pomník, podle kterého byla pojmenována i severozápadní sudetoněmecká tělocvičná župa, byl slavnostně odhalen u příležitosti 6. německé spolkové tělovýchovné slavnosti v srpnu 1913. Od té doby zde stojí jako symbol jednoty německého národa a stal se také výrazem národovecké ideje, která si od konce 19. století našla také v Chebu širokou masu nadšených a přesvědčených přívrženců. Zde totiž hrála jako nikde jinde v habsburské monarchii v průběhu dvou desetiletí od roku 1918 až 1938, kdy Cheb patřil k Československu, významnou roli tradice staré říšské minulosti v jejích proměnlivých dějinách bývalého říšského města se svým vztahem ke staletí trvající státoprávní výlučnosti vůči Čechám. Události při začleňování Chebska do Československa, ta skutečnost, že chebská memoranda na mírových konferencích po světové válce 1914/18 a ke Společnosti národů v roce 1922 zůstala nevyslyšena a s postupem času stále citelnější české rozkládání zde přispělo k tomu, že se zde z tradiční opozice vůči české nadvládě vytvořil národní odboj proti agresivním metodám Čechů. Osudový boj sudetských Němců o sebeurčení a zachování vlasti v dědičném vlastnictví a odpor proti počešťování sudetoněmeckých oblastí získal v Chebu stálou podporu. Připojení Sudet roku 1938 k říši znamenalo jako u mnoha dalších věcí konec osobité tradice pro Cheb, kterému se dosti často vyčítaly separatistické tendence.

Jako památník přihlášení se k duchu německého národa byl celý Jahnův pahorek, který se za krátkou dobu své existence stal jednou z dominant Chebu, po konci 2. světové války v říjnu 1945 včetně kamenného pomníku  Čechy vyhozen do vzduchu.

(Sturm 1952, 425)

 

Pomník dnes již neexistuje.

 

Obrázky

Pomník turnerů. Dobová kresba 1913

Pomník turnerů. Dobová kresba 1913

Pomníků turnerů. Kolem 1915

Pomníků turnerů. Kolem 1915

SOkA Cheb, F 1059, sign. 81-13

Pomník turnerů. Letecký snímek kolem roku 1925

Pomník turnerů. Letecký snímek kolem roku 1925

 
Pomník turnerů. Po opravě 1934

Pomník turnerů. Po opravě 1934

SOkA Cheb, F 765, sign. 260

Pomník turnerů v roce 2001

Pomník turnerů v roce 2001

Pomník turnerů. Zbytky kamenů od jednotlivých turnerských svazů. 2001

Pomník turnerů. Zbytky kamenů od jednotlivých turnerských svazů. 2001

 
Pomník turnerů v roce 2001

Pomník turnerů v roce 2001

 
 
Encyklopedie Cheb

Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.