Pomník padlým 1866

EJ 1913

Pomník válečníků v Chebu

Dne 29. června 1912 slavnostně odhalili v Chebu v parku před Horní branou (jak známo na bývalém hřbitově) nový pomník padlým chebským vojákům ve válce roku 1866.

Sbor důstojníků chebského domácího pluku „Albrecht, vévoda z Württembergu“ sice hned po skončení válečného tažení nechal postavit důstojný pomník na Rahmbergu v Chebu, a tím splnil čestnou povinnost, ale na bitevním poli, kde skoro každý oddíl zřídil pomník svým zde ležícím kamarádům, dosud takový třiasedmdesatníkům (73.) chybí. Proto se vyskytli před delší dobou muži ze všech kruhů obyvatelstva, aby na bojišti u Lochova nedaleko Jičína bylo umožněno zřízení důstojného památníku. Tenkrát tu chebský pluk v krvavém křestu ztratil 27 důstojníků a 540 mužů. Bylo rozhodnuto chebský pomník přenést na bojiště a za něj zřídit v Chebu na vhodném místě nový pomník větších rozměrů a v bohatším provedení…

Starý pomník padlým u Jičína byl rozebrán a převezen po dráze do Jičína. Odtud jej dopravili na bojiště u Lochova. Znovu jej postavili vedle pomníku pěšího pluku č. 42, k němuž tvoří dokonalý doplněk.

Slavnostní vysvěcení se konalo 19. července 1912 a zúčastnila se jej deputace důstojníků, poddůstojníků a mužstva 73. a 42. pluku. Jičínská posádka postavila čestnou rotu 11 domobraneckého pěšího pluku s hudbou a všemi důstojníky. Pomník posvětil pan farář Ostruzno. Po položení věnců ujal se slova velitel pluku plukovník Brunswik v. Korompa, který zde upozornil na slavné činy hrdinů roku 1866. Po převzetí pomníku Spolkem pro udržování válečných pomníků následovala přehlídka čestné roty, a tím slavnost skončila. Odpoledne doprovodil hejtman oddíl poddůstojníků a mužstva 73. pluku na jičínský hřbitov k vojenským hrobům.

(EJ 1913,237-41)

SAJ 2013

Pomník padlým v roce 1866

Důstojnický sbor 73. pěšího pluku vévody z Württembergu, který vznikl v roce 1860 a jehož doplňovacím obvodem byl Cheb, objednal u dvorního kameníka Antona Wasserburgera ve Vídni pomník pro padlé spolubojovníky v bitvě u Jičína v roce 1866.  V pondělí dne 9. září 1867 byl v 10 hodin dopoledne na rohu bývalé Panenské šance, dnes místo na konci Nerudovy ulice na kopci zvaným Rahmberg, nový pomník slavnostně odhalen.

Obelisk z leštěného mramoru byl na čelní, západní straně pod plastikou plukovního znaku opatřen nápisem: "Důstojnický sbor c. k. 73. pěšího regimentu vévody Wilhelma z Würtembergu svým v roce 1866 padlým statečným spolubojovníkům". Na levé, severní straně pomníku byl uveden počet 175 vojáků a jména šesti důstojníků padlých 3. července u Hradce Králového. Na pravé straně pak počet 202 vojáků a jména jedenácti důstojníků padlých 29. června u Jičína.

Odhalení pomníku proběhlo podle všech obvyklých slavnostních rituálů. Na vyzdobeném prostranství se před pomníkem a polním oltářem shromáždil důstojnický sbor s mužstvem a vojenskou kapelou. Zastupitelé měst Chebu a Františkových včetně ostrostřeleckých oddílů, představitelé státních úřadů, duchovensto, učitelé a na čestném místě členky Výboru žen pro péči a podporu zraněných vojáků - ti všichni vytvořili publikum tohoto pamětního dne. Po polní mši a hudebním vystoupení vojenské kapely pronesl ředitel gymnasia Anton Frind obsáhlý projev. Poté byl pomník vysvěcen a slavnost zakončena trojnásobnou salvou, na kterou odpovídaly výstřely hmoždířů z příkopu za střelnicí pod hradem.

Pomník stál v době odhalení mimo jakoukoliv městskou zástavbu, která se teprve pozvolna dostávala za městské hradby. Končila zde slepá ulice zvaná Taubenbergweg (dnes Nerudova ulice), která byla jako část předměstí před Horní bránou zastavěna několika domy pouze v dolní části navazující na Norimberskou (dnes Americkou) silnici a místo na návrší bylo využíváno na sušení prádla. To vše se ovšem po odhalení pomníku rychle změnilo. Vedla tudy totiž oblíbená a při vycházkách kolem města využívána promenádní cesta od bývalého zrušeného hřbitova (dnes park u Májové ulice) ke střelnici pod hradem a do Poohří. V roce 1868 pak bylo rozhodnuto o vybudování a prodloužení tehdejší Fleischergasse (dnes Hradební) až ke křižovatce silnic na Norimberk a Waldsassen. Pomník vojákům padlým v roce 1866 se tak stal až do svého převozu do Jičína v roce 1912 ozdobou této nově vznikající části města západně od Hradební ulice.

(Boháč 2013, SAJ, databáze 405)