Městský park - Pomník 1

UE 1913

Městský park - Pomník 1

Odhalení Mayerlova válečného památníku 29. června minulého roku stalo se velkou vojenskou slavností, jakou Cheb zřídka kdy viděl. Na význam tohoto památníku, tak odlišného od obvyklých šablon, bylo už poukázáno v „Unser Egerland“. Časopis „Deutsche Arbeit“ (11. ročník, 1912, sešit 12) přinesl tři pohledy (dva celkové pohledy a reliéf) a článek dr. Richarda Ernsta ve Vídni, který vyzdvihl umělecké hodnoty, obzvláště hlavní postavu, reliéf a dva lvy. Ideální postavu válečníka, který stojí s hlavou lehce skloněnou ve vážném zamyšlení o velkých bojích oněch dnů a rukama se pevně opírající o štít, nazývá „kouzelným ztělesněním hluboké pokory a nepřemožitelné síly“. O reliéfu říká: „strhující, fascinující rytmus dokáže v těchto třech hrdinech reliéfu přesvědčivě a otřesně předestřít boj celých mas paralelami pohybu, které se bezděčně rozvíjejí ve fantazii diváka. V pohybu těchto tří pociťujeme pochod oddílů“. A jak poutavě v jednotlivostech jsou tito tři zobrazeni: „důstojník ve středu, jehož ruka reflexivně sahá na zranění, voják po jeho pravici, který se připravuje puškou k strašnému úderu, a ten po levici, který tasí šavli, aby zachytil ránu nepřítele. Jak mistrně a směle je tato chránící paže zkrácena“. Uzavírá slovy: „Lvem po pravici válečníka a reliéfem pomníku dosáhla tvořivá síla Adolfa Mayerla vrcholu jeho dosavadní práce.“

(UE 1913,8)

EJ 1913

Městský park - Pomník 1

Dne 29. června 1912 slavnostně odhalili v Chebu v parku před Horní branou (jak známo na bývalém hřbitově) nový pomník padlým chebským vojákům ve válce roku 1866.

Sbor důstojníků chebského domácího pluku „Albrecht, vévoda z Württembergu“ sice hned po skončení válečného tažení nechal postavit důstojný pomník na Rahmbergu v Chebu, a tím splnil čestnou povinnost, ale na bitevním poli, kde skoro každý oddíl zřídil pomník svým zde ležícím kamarádům, dosud takový třiasedmdesatníkům (73.) chybí. Proto se vyskytli před delší dobou muži ze všech kruhů obyvatelstva, aby na bojišti u Lochova nedaleko Jičína bylo umožněno zřízení důstojného památníku. Tenkrát tu chebský pluk v krvavém křestu ztratil 27 důstojníků a 540 mužů. Bylo rozhodnuto chebský pomník přenést na bojiště a za něj zřídit v Chebu na vhodném místě nový plánovaný pomník větších rozměrů a v bohatším provedení.

Výzva ke sbírce měla očekávaný výsledek. Přicházely četné dary nejenom z Chebska, ale i z cizích okresů, dokonce i z velké dálky. Díky této skvělé dobročinnosti mohl Výbor pro stavbu pomníku v roce 1910 konstatovat, že dílo je zajištěno. Byla vypsána veřejná soutěž na návrh pomníku. Pro tři nejlepší návrhy byly určeny tři ceny, a sice 750, 500 a 250 korun. Dne 9. dubna 1910 posoudila komise návrhy a přidělila 1. cenu sochaři Adolfu Mayerlovi v Chebu, 2. cenu sochaři Wiefertovi ml. v Praze a 3. cenu sochaři Hugo Uhrovi v Karlových Varech. Na základě tohoto rozhodnutí pověřil velký výbor postavením pomníku prvního jmenovaného umělce Adolfa Mayerlova z Chebu za navrhovanou částku 30 000 korun.

Sochař Mayerl se dal okamžitě do práce. Už na podzim 1911 byl v Městském parku položen základ, aby přezimoval. V měsících květnu a červnu 1912 bylo přistoupeno ke stavbě monumentu. Práce pak byly dokončeny ve stanovenou dobu.

Proti místu v Městských sadech, kde stojí pomník, se dá ledacos namítnout. Prý stojí poněkud opodál a cizinci, kteří sem každoročně ve velkém počtu přicházejí, aby zhlédli pozoruhodnosti starého štaufského města, musí pomník hledat.

 Původní místo na nové ploše u nádraží by bylo z tohoto hlediska vhodnější. Avšak co se týče účinku a působnosti pomníku je nynější místo přímo ideální. Ve stínu široké aleje starých kaštanů vystupuje spojená žulová hmota pomníku a přirozená stěna starých parkových stromů tvoří nádherné působivé pozadí.

Nad ušlechtilou stupňovitou nástavbou zvedá se mohutná ideální postava nahého válečníka. Hlavu má lehce skloněnou, je ponořena ve vážné vzpomínce na velké boje oněch dnů. Ruce spočívají pevně na štítu před ním – nádherné ztělesnění hluboké pokory a nepokořitelné síly. U jeho nohou sedí vlevo a vpravo jako vzor připravenosti k boji a nezkrotné síly dva lvi. Před válečníkovým štítem padá na vysoký podstavec kytice dubového listí. Na podstavci jsou dvě tabule s věnováním padlým vojákům u Jičína a Hradce Králové. Pod věnci ustupuje podstavec lehce zpět k reliéfu s bojovou scénou. Fascinující rytmus dokáže v těchto třech hrdinech reliéfu přesvědčivě a otřesně předestřít boj celých mas paralelami pohybu, které se bezděčně rozvíjejí ve fantazii diváka. V pohybu těchto tří pociťujeme pochod oddílů. A jak poutavě v jednotlivostech jsou tito tři zobrazeni: důstojník ve středu, jehož ruka reflexivně sahá na zranění, voják po jeho pravici, který se připravuje puškou k strašnému úderu, a ten po levici, který tasí šavli, aby zachytil ránu nepřítele. Jak mistrně a směle je tato chránící paže zkrácena!

Podstavec je vytesán z hazlovské žuly a ostatní z jemné tvrdé žuly ze Smrčin. Také na zadní straně pomníku je tabule s věnováním.

Pomník je nádherné dílo vlasteneckého významu. Dělá čest svému tvůrci a stal se chebskou pozoruhodností, s jakou se jistě jen málo provinčních měst může pochlubit.

Odhalení tohoto nového pomníku bojovníků se stalo slavnostím dnem celého Chebska. Zúčastnilo se jí nejméně 105 spolků veteránů. Z toho byly 4 saské a 9 bavorských, celkem asi 2500 vojenských veteránů. Dále 7 ostrostřeleckých oddílů a celá chebská posádka, zástupci všech ostatních spolků, úřadů atd.

Zvláštní význam dostalo se slavnosti účastí jeho císařské královské výsosti arcivévody Friedricha, který přijel automobilem ráno kolem 9.30 h z Mariánských Lázní. Byl přijat na hranicích města a doprovázen na místo konání slavnosti. Tam se zatím dostavil velitel sboru generál Albert von Koller, velitel divize polní maršál, svobodný pán Kuhn z Kuhnenfeldu a mnoho ostatních vysoce postavených osobností.

Opat Gilbert Helmer z Teplé celebroval polní mši, chebský starosta Krader přivítal arcivévodu, který přátelsky odpověděl. Dále starosta Krader také srdečně pozdravil všechny účastníky a ocenil význam slavnosti. Poslanec Josef Mayer z Chebu pak přednesl slavnostní projev, načež po pokynu arcivévody byl pomník odhalen. Po vzpomínkovém proslovu velitele místního pěšího pluku č. 73, c. k. plukovníka Adolfa Brunswicka z Korompa  následovalo předání pomníku městu Chebu a přehlídka všech uniformovaných oddílů před arcivévodou. V nekonečném průvodu jsme viděli 8 kapel (včetně 2 vojenských) a 73 praporů. Kolem 12.30 uspořádalo město Cheb v Mayergartenu pro příslušníky pluku (v počtu přes 200) slavnostní oběd, zatímco vlastní slavnostní banket (150 účastníků) se konal na Střelnici. Odpoledne proběhla na Hradní louce velkolepá lidová slavnost, která zdařile zakončila celou slavnost.

(EJ 1913,237-41)