přeskočit k navigaci »

Kostel sv. Jana

Počet zobrazení: 6345 | tento objekt již neexistuje

Kategorie: Kostely, kláštery

Adresa: Jánské náměstí

 
 
 

Kostel sv. Jana Křtitele

Na Jánském náměstí, prvním známém tržišti v Chebu, stával nejstarší chebský kostel. V listině z doby kolem 1140 je již jako svědek jmenován farář chebský. Dokládá existenci farnosti a lze předpokládat, že kostel byl v té době už dokončen. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, ohrazený zdí, což celému komplexu dodávalo charakter útočištního kostela. Později byl kostelík opatřen barokním průčelím. Po velkém požáru severní části města už nebyl obnoven. Z tohoto kostela pocházel kámen s tajemnými znaky, který se ztratil v polovině 19. století.                    

(RS)

 

Texty

 
 

Grueber 1864

Kostel sv. Jana Křtitele

Nejstarší chebský kostel stál na pod hradem Jánském náměstí, které bylo po něm pojmenováno. Byl už dlouho uzavřený, zčásti se používal jako skladiště a to do doby, než v roce 1809 vyhořel. Tři roky poté byl stržen. Několik kvádrů je zazděno v okolních domech a zvláštní kámen, jenž se nacházel nad prostředními dveřmi, bylo možné vidět ještě v roce 1832 ve dvoře radnice. Podle několika mála zbytků, které jsem sám viděl, pozorným zkoumáním městských plánů a místa kostela - od roku 1812 srovnaným se zemí - vznikl půdorys, obr. 55, podle kterého byl kostel sv. Jana se značnou jistotou 72 stop dlouhý a 45 stop široký, včetně apsidy. Čtyři pilíře kvadratického tvaru podpíraly klenby, které byly stejně jako vchody a okna v těžkém obloukovém slohu. Chór byl ukončen rovně a pilíře se zdají díky jednoduché obloukové římse (část zachována) jako kdyby měly korunu. Jinak pravděpodobně chyběl jakýkoliv druh dekorace. Nad západním vchodem se nacházela empora. Kolem dokola se rozkládal hřbitov obehnaný zdí, na kterém byly pohřbívány děti, nepokřtění a zavraždění. Celkově ze všeho vyplývá, že stavba byla provedena oním jednoduchým románským způsobem, který je možné najít u některých starších venkovských kostelů v okolí: pravoúhlá místnost s 15 stop širokou prostřední lodí, na kterou přiléhala přímočará apsida a možná také malá sakristie: tyto části tvořily celou budovu, která byla pravděpodobně postavena jako kostel, kde se konaly křty. O zmíněném kameni s nápisem, který objasňuje Karl Huss ve své kronice tak, že měl být kostel v roce 731 postaven a 840 vysvěcen, přiloženo na obr. 54, však věříme, že měl zcela jiný význam, než jak se domníval uvedený kronikář. Arabské číslice, kalich v horním čtverci a zvláštní řazení horizontálních a svislých čar, čtverců a teček vyvolávají domněnku, že by se spíše než o nápis, mohlo jednat o nějakou mystickou hříčku 15. století. Když bychom měli vyslovit náš názor na tento domnělý nápis, vysvětlili bychom ho jako vzpomínku na husitské obléhání: rovné čáry spolu s příčnými čarami znamenají řeku Ohře a most - poloviční ovál na druhé straně město - čáry a tečky s přidanými číslicemi různá vojska a konečně čtverce, ve kterých se objevuje důležitý kalich: vozová hradba. Nechtěli bychom tento výklad prohlašovat za konečný, avšak shoduje se s tehdejší metodou kresby plánů a s popisem husitského tábora. Podobná znamení se nalézají také na některých starých budovách.

Grueber 1864

 
 

Boháč 1999

Kostel sv. Jana

První a nejstarší chebský kostel stával uprostřed kupecké osady pod hradem na dnešním Jánském náměstí a byl vybudován kolem roku 1140. V roce 1809 požárem zničený a o tři roky později odstraněný kostel známe jen z historických pramenů a rekonstrukce podle původních základů. Podle těchto zpráv to byl trojlodní románský kostelík s křížovou klenbou na čtyřech sloupech a čtverhranným chórem. Na dochované kresbě v kronice Karla Hussa je kostel zachycen před požárem již s barokizovaným průčelím z roku 1688. Patrně již navždy nerozluštěným tajemstvím zůstane v portále kostela nalezený kámen s podivnými znaky. Huss je interpretoval jako chronogram, který udává datum stavby kostela v roce 731 a vysvěcení v roce 840, jiný badatel v nich rozpoznával záznam o bitevním rozestavění husitů při obléhání Chebu. Tento tajuplný kámen byl po zbourání kostela v roce 1812 zazděn do protější budovy staré chebské radnice. Zde jej v roce 1850 chebský kronikář a muzejník V. Prökl objevil a nechal převézt do městského dvora, kde jeho stopa končí. Jediným ověřeným faktem pro stavbu kostela proto nadále zůstává listina markraběte Diepolda III. z doby mezi lety 1140 - 1146, ve které je mezi církevními svědky jmenován na prvním místě chebský farář.

Boháč 1999,71-3

 

Kostel dnes již neexistuje.

 

Kontaktní údaje

Adresa: Jánské náměstí

 

Obrázky

Kostel sv. Jana. Kresba K. Hussa 1821

Kostel sv. Jana. Kresba K. Hussa 1821

Kostel sv. Jana. Půdorysný plán kostela a hřbitova. V. Prökl 1845

Kostel sv. Jana. Půdorysný plán kostela a hřbitova. V. Prökl 1845

Kostel sv. Jana. Půdorysný plán kostela. Grueber 1864

Kostel sv. Jana. Půdorysný plán kostela. Grueber 1864

 
Kostel sv. Jana. Kresba V. Prökla 1845

Kostel sv. Jana. Kresba V. Prökla 1845

Kostel sv. Jana. Kámen s tajuplnou šifrou. Kresba K. Hussa 1821

Kostel sv. Jana. Kámen s tajuplnou šifrou. Kresba K. Hussa 1821

Kostel sv. Jana. Kámen s tajuplnou šifrou. Grueber 1864

Kostel sv. Jana. Kámen s tajuplnou šifrou. Grueber 1864

 
 
 
Encyklopedie Cheb

Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.