přeskočit k navigaci »

Kostel a klášter františkánů

Počet zobrazení: 10765

Kategorie: Kostely, kláštery

Adresa: Františkánské náměstí

 
 
 

Kostel Zvěstování Panny Marie s františkánským klášterem

Roku 1247 je písemně zaznamenán Eberhart, chebský kvardián (představený) řádu. V roce 1256 už klášter stál, neboť zde bydlel za svého chebského pobytu řezenský biskup. Po zničujícím požáru roku 1270 byl klášter vystavěn už na větším půdorysu. V roce 1285 byl kostel vysvěcen a poté se zde konala svatba Václava II. S Gutou (Juttou) Habsburskou.

Kostel patří s jihlavským a tepelským k nejstarším gotickým halovým kostelům v Čechách a na Moravě.V kostele se zachovalo oratorium, které používaly klarisky ze sousedícího kláštera až do výstavby vlastního kostela.

Františkáni v klášteře působili až do roku 1951, kdy byli vyhnáni. V roce 1991 byl klášter navrácen církvi. V současné době patří městu. Kostel je používán jako příležitostná koncertní síň, je zpřístupněn i rajský dvůr kláštera, lemovaný ambitem s gotickou křížovou klenbou.                                                                                  

(RS)

 

Texty

 
 

CN201/8-3Prökl 1877

Klášter františkánů Františkány, založené roku 1209 zbožným kupeckým synem Františkem Bernadonem z Assisi a pojmenované na důkaz pokory zakladatele "menší bratři" - minorité, do Prahy přivedla již roku 1233 sestra krále Václava I. Agnes, do říšského města Chebu přišli během císařského interregna ještě před obsazením Čech; za nimi brzy přišla i ženská odnož františkánského řádu, minorisky. Klášter minoritů a jeho kostel postavili roku 1260 dva urození Chebští, Honigar ze Seebergu a Hecht z Podhradu. Po požáru roku 1270, při kterém shořel také tento klášter s kostelem a uhořelo pět mnichů, nechali klášter a kostel znovu postavit. Nový kostel (Zvěstování Panny Marie) byl vysvěcen 26. listopadu 1285 regensburským biskupem Heinrichem, v přítomnosti císaře Rudolfa I., jeho zetě krále Václava II., české královny, rakouské a sasské vévodkyně, brandenburské markraběnky, šesti biskupů z Regensburgu-Naumburgu, Olomouce, Prahy, Merseburgu a Pasova, bavorského vévody, norimberského purkrabího a velkého počtu hrabat, baronů, rytířů a žen, posvícení bylo určeno na neděli po svátku Božího Těla. Od tohoto dne smělo město Cheb podle listiny císaře Rudolfa I. konat osmidenní výroční trh. Latinský popis tohoto vysvěcení se nalézá na podélné tabuli, pověšené v kostele, jejíž pravost je potvrzena kronikami. Titíž zakladatelé také znovu postavili roku 1288 klášter Svaté Kláry ženské odnože františkánek-minorisek s vlastním kostelem. Hlavní portál s vchodem do kostela stál původně na západní straně od Řeznické ulice (Fleischergasse); z toho je ještě vidět horní část průčelí, zbytek zmizel stavbou ženského kláštera roku 1712. Zamřížovaným otvorem, který byl zakryt velkým obrazem, mohly jeptišky poslouchat kázání a být přes něj přítomny při mši. Kdy byl klášterní vchod přemístěn na jižní stranu není známo, ale dá se takřka s jistotou říci, že se na své místo dostal při vybudování druhé novostavby. U severního vchodu do kláštera z Řeznické ulice stála takzvaná "Firmerei" pro staré chudé lidi, kteří za určitý důchod od minoritů ráno a večer dostávali jídlo. Knihovnu (Buchhaus), zvanou "Liberye", nechala poblíž kostela postavit Elsbeth z Lubů, za což se kvardián Conrad s konventem zavázal ročně konat vigilie a zádušní mše (list. 14. Duben 1374). Roku 1397 zde provinční mistr františkánů-minoritů ze saské provincie Svatého Kříže, Johann z Gmündu držel provinční kapitulu; té podléhala chebská odbočka. Když obyvatelé kláštera začali vést popudlivý a pohoršlivý život, dostal tento klášter roku 1465 současně s ženským klášterem přísná ustanovení a reformaci kvůli stížnosti senátu a rytířstva do Říma (1463) na nařízení papeže Pia II. (Aeneas Sylvius). Všichni mniši ale odešli, až na jednoho, který byl slepý a chromý. Klášter byl obsazen františkány přísné řehole (observanti) a byl včleněn do saské provincie svatého Kříže. Obilný úrok, který jejich předchůdci dostávali z vesnice Slatina, a další renty, které si tento žebravý řád bosáků opatřil proti svému řádovému ustanovení, zavazujícímu je k chudobě, dostaly klarisky za určité dávky františkánskému klášteru. Ten teď dodával všechno dřevo, potřebné k vaření piva, pral kostelní a sakristiální prádlo, odevzdával 6 kárů ječmene, 2 káry žita, 6 kop svíček, desetkrát ročně stravoval konvent, pekl bezplatně nezbytný chléb a podle potřeby odevzdával klášteru mléko. Brzy přišlo obvinění obyvatel kláštera a žaloba u papežského legáta Rudolfa, levantského biskupa, později z Vratislavi, tedy od dvou z urozeného rodu Wirspergů; že jsou nakloněni husitskému učení; ospravedlnili se však u augsburského biskupa a dostali od legáta (Vratislav, 20. Srpen 1466) prohlášení neviny. Později si ale do tohoto kláštera našlo Lutherovo učení cestu. Fortunatus Hüber píše, že několik let po roce 1544 došla z františkánské kapituly do města smutná zpráva, že byl františkánský klášter v Chebu sveden Lutherovou obnovou víry. Sergius Friedrich označil za rok tohoto úpadku rok 1550, s tím souhlasí archivář Michael Schlecht potud, že v době luteránství museli františkáni hodně vytrpět, proto se tedy mohlo stát, že konvent roku 1555 sami opustili. Františkáni přestoupili na nové učení, jmenovitě: Johann Fritschhans, stal se farářem v Magdeburgu, Franz Limberg přišel jako farář do Horních Loman roku 1565, potom jako kaplan do Kopaniny. Salomon Gruber tvrdí, že klášter byl po 40 let prázdný, aniž by se jej zmocnili náboženští protivníci, protože nevlastnil žádné nadace, ze kterých by knězi mohli žít. Úplně opuštěný ale klášter nabyl nikdy, pokud předpokládáme, že odešli v roce 1555; klášter by byl prázdný až do roku 1603, tedy po 48 let. Této domněnce ale odporují: 1. Písemné žaloby Davida, regensburského biskupa, císaři Maxmiliánovi II., obě z roku 1572: "die Klosterleute, so noch in den 4 Klöstern zu Eger sind, sicher, ungehindert ihres Gottesdienstes bei Vermeidung ernster Strafe ausüben zu laßen"; 2. Přemístění křtitelnice od dominikánů k františkánům roku 1575; 3. Zápis Simona Strobela, oficiála v Regensburgu, ze 17. Ledna 1588, "že byli Canones Concili Tritendini contra clantestina Matrimonia vyhlášeny v bosáckém kostele nebo kde jinde ještě je naše víra;" 4. Manuály Baiera, současného písaře, podávají zprávu, že "bratr Hans, velmi učený mnich byl roku 1582 pohřben v nejvyšším klášteře; 3. Srpna v roce 1583 zemřel Ludolph Hülber, kvardián v horním klášteře, nejvyšší představený ve františkánském i ženském klášteře;" v roce 1591 byli v horním klášteře vysvěceni tři mniši, z nich byl ale kvardián propuštěn již 1592, druhý odešel a třetí, Thomas Schieferdecker přestoupil na Lutherovo učení. Tento klášter mohl tedy být opuštěný nejvýše 11 let, v letech 1592 až 1603, protože podle listin se během protestanství opět objevují jako kvardiáni roku 1603 Springer a po něm 1607 Anton Chelin, 1613 Crist. Beer 1616 Leonh. Bölkh, 1622 Phil. Stammer, 1626 Elisäus Sartorius. Generální velmistr františkánů, Franciscus de Sofa se z přízně Rudolfa II. Roku 1608 opět ujal chebského konventu, poté co byl roku 1607 včleněn do štrasburské francko-alsaské provincie, protože saská provincie po vyhnání řeholníků roku 1604 téměř úplně zanikla. Jinak živil tento klášter přes 40 a v roce 1608 dokonce 95 knězů. Po znovuzavedení katolictví v roce 1628 spravovali františkáni prebendu v kostele Sv. Jodoka a v kostele sv. Michala. Františkánský kvardián Sartorius Elisacus byl vedle jezuitů velmi pilný při obracení obyvatel Chebu. Ve zdejším kostele vznikl brzy noviciát, poté filozofický a brzy nato teologický kurs. Roku 1792 zde bylo 14 knězů a 4 laikové, v současnosti 1 kvardián, 5 řádových knězů a 3 laikové. Roku 1689 vysvětil Albrecht Ernst hrabě z Warttembergu, regensburský světící biskup, hlavní oltář bolestné Matky Boží, který nechala v roce 1676 zřídit paní ze Schöneichu. Oltář postavil Sebastian Kaiser, architekt, a oltářní stěnu pomaloval David Angermann (oba Chebští), dále tento biskup zároveň vysvětil oltáře sv. Anny a sv. Šebestiána; roku 1707 zmizela zchátralá část kláštera. Kostel a klášter zůstaly zachovány v nynější podobě a velikosti. Po roce 1733 byl kostel opraven, vyzdoben a dostal nové zpovědní lavice, úplně nové obrazy do křížové cesty, oltáře byly obnoveny a za kvardiána Conrada Kachlera byl roku 1828 zaveden kúr. Ten stál obyčejně za hlavním oltářem na protilehlé straně. V roce 1668 a pak znovu 1839 uhodil do věže blesk, aniž by ji ale zapálil. K francouzskému výpalnému 100.000 zl., které městu roku 1742 uložil maršál von Broglio, musel klášter přispět 500 zl. Ačkoli měly odjakživa chebské urozené rody své rodinné hrobky v městském farním kostele Sv. Mikuláše, některé pohřby se odehrávaly u františkánů; tak tam byl roku 1521 pohřben Johann Junckher z Oberkunreutu a do té samé hrobky později jeho snacha Barbara, rozená Crahmerová z Podhradu, a roku 1626 ještě Sidonia, rozená von Fels, manželka polního maršála a rytíře Zlatého rouna, Georga Ernsta hraběte Šlika, pramáti větve Šliků, rodu, který ještě dnes vzkvétá; svobodný pán Heinrich Pißnitz, poslední svého rodu, zde byl pohřben s mečem a helmou, a mnoho jiných. Všichni františkánští knězi měli hroby v křížových chodbách, kde se ještě nalézá mnoho náhrobků s nápisy. Františkánský klášter patřil až do roku 1781 k hornoněmecké (štrasburské) provincii, na příkaz císaře Josefa II. byl ale 23. dubna 1782 přičleněn do české provincie. Roku 1785 proběhlo jednání a františkánský klášter v Chebu měl být podle dvorského dekretu z 24. září 1785 zrušen, mniši rozděleni do jiných klášterů a budova použita pro armádu, stejný osud sdíleli karmelitáni v Chýši, serviti v Rabensteinu a kapucíni v Maria-Sorgu. Na prosbu chebského magistrátu, měšťanstva a přímluvu regensburského biskupa svolilo nakonec Jeho Veličenstvo (16. dubna 1787), že františkáni mohou nadále v Chebu zůstat. Klášterní kostel, i když je zvnějšku dokola zastavěn, je jedním z nejkrásnějších kostelů o stejně vysokých lodích, které se zachovaly z 13. století. V rozpětí 150 stop dlouhý, mají loď a kúr stejnou délku 75 stop, celou šíři 65 stop, kúr a středová loď 26 1/2 stopy, pravá boční loď 17, levá z prostorových důvodů jen 14 stop, lodě rozdělují vždy tři volně stojící křížovité sloupy. Masivní silná věž je z kamene. Ke kostelu přiléhá dobře zachovaná křížová chodba s lomenou klenbou s velmi pečlivým provedením. Kostel má džbánkovou klenbu. V kostele se nalézají různé zajímavosti: knihovna s několika inkunábulemi, obraz Bohorodičky, stará italská socha ze staré pisánské školy, kterou klášteru údajně daroval neznámý sicilský král, také několik cenných oltářních obrazů od starších slavných chebských mistrů. Františkánský klášter byl odjakživa také odjakživa dům s právem ochrany, to znamená, že pokud sem utekli zločinci, mohli být soudu vydány teprve po 14 dnech; psanci nebo ti, kdo byli vykázáni z města, zde ale nebyli přijati. Františkánský klášter dostával vedle naturálií z Kamenného domu podle dvorského dekretu z 30. září 1783, místo dřívějších příjmů peněz a obilí od kláštera Sv. Kláry ročně 522 zl. 30 k. W.W., a za 115 mší ve Sv. Jodoku 124 zl. W.W., dále zřídili různí dobrodinci pro františkánský klášter velké nadace, přesto, že mnoho nadací zmizelo při reformaci kláštera (1465) včetně té, kterou v roce 1423 zřídila Katharina Dreißmartin a předala klášteru svůj pytlový desátek 6 kárů žita a 6 kárů ovsa od dvou sedláků v Mýtince. Všechny tyto obilné a peněžní desátky skončily vykoupením pozemků a klášter za ně dostal obligace za vykoupené pozemky. V klášterním pivovaru se vyrábí pivo nezbytné pro klášterní potřebu. V současné době je pronajat a konvent je stejně zatížen jako jiní pivovarníci v Chebu. Mešní nadace františkánů mají kapitál 7778 zl. 85 k., z toho mají ročně příjem 322 zl. 6 k., kromě toho jsou jim přiděleny příjmy kostela Sv. Jodoka. Prökl 1877,602-608

 
 

CN201/8-5Sturm 1952

Františkánský kostel Bosáci, neboli menší bratři svatého Františka z Asisi byli po německých křižácích druhý řád, který se v Chebu usadil. Byl jim přidělen na jihozápadě města prostorný pás půdy, na němž si postavili svůj kostel, klášter a založili zahradu. Tím bylo spojeno v tomto místě dosavadního sídelního obvodu Nového města v mírném oblouku malé rozšíření od Horní brány na počátek vrchu K. H. Máchy. Roku 1247 je známý první chebský kvardián, 1256 dlel biskup Albrecht von Regensburg už v dostavěném klášteru (in Egra domo Fratrum minorum). Kostel byl postaven v těchto prvních desetiletích činností františkánů v Chebu; nevíme jen jak vypadal, neboť velký požár města 1270 jej zničil. Ale už za patnáct let byl kostel znovu postaven, samozřejmě ve změněné podobě. Při nové stavbě použili štítovou stěnu starého menšího kostela, jak je ještě dnes vidět, jako prozatímní a pak konečné zakončení proti západu. Jako skoro u všech středověkých kostelů v Chebu byl plán velkorysejší než skutečné provedení. Ještě dnes jsou znatelné na západním štítě zvenku nástavce nových pilířů a výztužných pilířů na postranních stěnách stojí ve štítu z poloviny pro nástavec další klenby plánovaného třílodního halového kostela. Kromě toho je jižní pole klenby proniklé městskou zdí a beze sporu bylo provedení kostelní lodě zkráceno, takže zde můžeme se domnívat, že původně měla být stavba větší. Musela by být ale městská zeď dále posunuta a tím v tomto místě by bylo město rozšířeno. Hlavní vchod do tohoto kostela, který byl zasvěcen Zvěstování Panny Marie, byl původně po mnoho století na západní straně. Teprve roku 1707 byl zazděn, čímž musel být porušen vchod z Františkánského náměstí. Na západní štítové stěně je dodnes znatelný starý vchod do kostela z archivní zahrady. Na jižní straně roztaženého kůru spočívá až ke špičce zděná kamenná zeď, která zdůrazňuje výrazně celý obraz města. Také vysoká příkrá střecha je pro františkánský kostel charakteristická, která upomíná, jako mnohé u tohoto kostela na novou stavbu po r. 1270. Kostel vysvětil 26. ledna 1285 řezenský biskup Heinrich . Přítomen byl král Rudolf Habsburský a značné množství duchovních a světských hodnostářů, kteří se v tuto dobu sešli v Chebu na knížecím sněmu. Kromě zástupců diecéze, u řezenského biskupa a Rudolfa Habsburského byli zde přítomni biskupové z Naumburgu, Merseburgu, Patavie, Prahy a Olomouce, dále vévoda bavorský se synem, markrabě braniborský, opavský vévoda a mnoho knížat a šlechticů z Říše, manželka českého krále, rakouská vévodkyně, saská vévodkyně, markraběnka braniborská a mnoho jiných dam. Současně se slavnostním vysvěcením kostela obdržel braniborský markrabě léno. Od té doby se františkánský kostel, nehledě na několik malých přístaveb a nástaveb, zachoval nezměněný až do dneška. Přístup z vnitřního města Františkánskou ulicí, kterou působivě uzavírá gotický kůr, byl pořízen teprve v pozdním středověku, když ke františkánskému kostelu se připojil prostorný klášter svaté Kláry s kostelem klarisek. Vnitřní vzhled františkánského kostela určuje prostorové uspořádání jako halového kostela. Půdorys tvoří dvě řady pilířů křížového tvaru po třech, v třikrát rozdělené lodi, jejíž prostředek je široký jako dlouhý kůr. Takto vzniklé obě postranní lodi přitom nejsou úplně souměrné, protože pravá postranní loď naproti levostranné byla postavena nepatrně širší. Tuto nepravidelnost asi způsobilo, že se muselo oproti původnímu plánu počítat s menším místem. Vzdor omezením uspořádáním prostoru, který předpokládal delší kostelní loď, je františkánský kostel jedna z nejkrásnějších raně gotických staveb halového kostela v širokém okolí Chebu. Jestli byly římsami korunované pilíře během staleté měněny, nedá se s jistotou říci. Presbytář má několik ozdobných hlavic sloupů ve zdi, která si nadále zaslouží zvláštní zmínku, jako rostlinné ornamenty na středověkých stavbách Chebu, které náleží k chebským zvláštnostem. Vnitřní uspořádání kostela bylo hlavně v době baroka podstatně změněno a obnoveno a tak byl tím dán umělecký výraz slohu. Sturm 1952,130

 
 

CN201/8-4Kunst 1992

Františkánský kostel a klášter Zachovaly se z pozdně románské stavby postranní zdi gotického kúru a ještě části základů. Gotická sakristie stojí na zdech prvního kláštera. Domníváme se, že západní vchod s portálem s lomeným obloukem byl položen na severovýchodní čelní stěně dnešní kostelní lodi. Jako první stavba po požáru města se zdá být budova sakristie na sever kúru v prodloužení staré budovy kláštera a použita jako provizorní kostel. Je to podlouhlý pravoúhlý prostor s křížovou žebrovou klenbou o dvou klenutých polích s archaistickými pásovými žebry. Široká pásová žebra jsou už lomená, portál na západě směřuje ke křížové chodbě, ještě má kulatý oblouk. Je příbuzný slohově rakouské cisterciácké architektuře ve Zwettlu a Heiligenkreuzu. Na severní a jižní stěně jsou gotické fresky, představující kromě jiného městskou krajinu se slitovným Kristem. Jsou zachovány v podstatě gotické budovy kláštera a kostela kromě několika přístavků. V této době je přestavován k novému využití jako městské muzeum. Kostel je krátká třílodní hala jen se čtyřmi klenebními poli s hlubokým kúrem o třech klenebních polích. Kúr odpovídá délkou a šířkou střední lodi haly. Jižní postranní loď je o něco širší než severní, její západní klenba je přilehlá k městské zdi. Hala je průchodně klenuta křížovým žebrovým klenutím na pěti pilířích ve tvaru kříže s prostými profilovanými římsami. Klenutí bylo obnoveno snad 1828. Na stěnách listové a hlavové konzoly jednoduchého tvaru. Okna v hale nemají geometrické stavební ornamenty. Na kúru vysoká úzká okna s gotickou kružbou, která se vyvíjí od východu na západ do poklasických forem. V mnohoúhelníkové apsidě štíhlé ze zdi vystupující kolmé stěnové pásy s listovými hlavicemi v podobě hub. Na postranních stěnách kúru jsou svazky stěnových pásů nad podstavci a mají většinou hlavice bez ozdob. Na severní straně lodě připomíná se dvouposchoďová kaple o dvou klenutých polích s ozdobnou klenbou a třemi vysokými okny přesahujícími poschodí. Zdá se, že byla postavena současně s halou, postavené patro může být ale starší. Dva vysoké výstupky s lomenými oblouky k lodi jsou zazděny a v horním patře otevřeny dvěma obloukovými úsečemi. Kaple byla domněle kdysi oddělená modlitebna klarisek. Dolní prostor je spojen sedlovým portálem s křížovou chodbou. Příchod z jihovýchodně sousedícího kláštera byl asi přes západní emporu kostela. Tam na jižní stěně byly nalezeny zazděné dveře. Ve východním připojení na jižní postranní loď je kaple v přízemí věže; křížová klenba s freskami ze života Krista mezi úponky, 2. polovina 18. století. Hlavní vstup do kostela byl původně ze západu, 1707 zazděn pak jen přístup z Františkánského náměstí. Vnějšek velmi jednoduchý s podpěrnými pilíři bez ozdob, příkrou sedlovou střechou a vysokými okny. Nápadná vysoká špičatá věž v rohu mezi jižní postranní věží a presbyteří z 1330. Zcela postavena z kamene a přechází po dvou poschodích z čtvercového základu na osmistěn. Tuto mnohoúhelnou dvouposchoďovou nástavbu s okny s geometrickými ornamenty v nejvyšším patře uzavírá kamenná římsa s chrliči vody pod špičatou přilbou. Význam Po Teplé a Jihlavě jeden z prvních halových kostelů v Čechách. Stylově náleží "přemyslovské stavební škole." Vnitřní výbava (Pohyblivá výbava dnes odstraněna, část údajně uložena v depozitáři).V klenbě bohaté gotické rostlinné ornamenty, po roce 1945 uvolněny, dnes znovu silně poškozeny. Z gotiky je nezvěstná socha madony z pisánské školy před 1381. Zachoval se Ukřižovaný z 3. čtvrtiny 15. století (dnes v městském muzeu v Chebu) a Madona na půlměsíci před 1500 (dnes v Národní galerii v Praze, kopie v městském muzeu), také epitaf na severní stěně na kúru před 1460. Při nejnovějších obnovovacích pracích nalezl se v podlaze pod hlavním oltářem zbytek kamenného Ukřižovaného z doby po středověku před hlavním oltářem. Barokní výzdoba z 1733 (rekonstruována podle starého popisu). Neskutečná nástěnná malba barokního oltáře nad vchodem do věžní kaple na východním konci jižní věže - dvě zpovědnice: nástavby s volně vinoucími listovými ornamenty, kostelní lavice, přecházející z barokního do rokokového slohu, částečně s vysokými zadními stěnami před sloupy; listové ornamenty na kúru ve stejném slohu. Oltáře byly už posvěceny 1689 (podle V. Pröckla), slohově ale střed 18. století: oltář sv. Anny; oltář Ukřižování (v presbyteři), průměrná řezbářská práce. Pozoruhodné rokokové oltáře v postranních lodích: oltář sv. Barbory; oltář sv. Rodiny a sv. Trojice. Malby ve velkých plochých rámech, provázené volně stojícími sochami. - Vystupuje oltář Bolestiplné matky Boží. Bývalý hlavní oltář (dnes severní stěna haly), 1676 založený paní von Schöneich, 1689 vysvěcen; řezbář Sebastian Kaiser, malíř David Angermann. Jevištní oltář se sloupovým baldachýnem v něm Pieta. Další sochy na stěnách a v přístavku. Rokokový dekorační motiv.-Ukřižovaný v sakristii a rokokově zdobeném výstupku. Kazatelna: klasicistní přísná základní forma, kolem hravé rokokové ornamenty. Výbava 19. století (nezachovala se) Hudební kúr na západě - Hlavní oltář - Oltář ukřižování (severní stěna haly) - oltář sv. Panny lourdské (jižně od triumfálního oblouku). Klášter V jádře ještě střed 13. století, některé části 14. století, dobře zachovalé. Barokní přístavby z 17. a 18. stol. Zvláště cenná je křížová chodba oboustranně postupující od jihu na sever, vznikla mezi 1310 - 1330. Čtyři krát osm polí s křížovou žebrovou klenbou na profilovaných konzolách s lomenými oblouky, jejichž formy dávají tušit průběh stavby. Ukončující kameny částečně s listovými ornamenty, částečně figurami. (Adler, Greif). V několika polích zbytky nástěnných maleb 15. stol.: Medailóny se symboly evangelistů ve velkých plošných ornamentálních úponkách. Okna s lomenými oblouky k vnitřnímu dvoru, 2. polovina 14. stol. Původní vchod ve východní stěně do bývalého kapitulního sálu později zazděn arkádovým oknem. Ostatní dvou - případně třípatrová klášterní křídla kolem 1630. Přízemí kromě křížové chodby valená klenba (původně barokní malba zabílena vápnem). Klášterní oratoř v jádru ještě gotická. Refektář z roku 1374 byl 1630 obnoven: dvoulodní podélná místnost s křížovou žebrovou klenbou na starobylých středových sloupech (zde datované). 1920 přestavený na knihovnu. Jediná z mála ještě zachovaných klášterních knihoven v Čechách. 1. poschodí: bývalá rohová místnost se sloupem ve středu s valenou klenbou a lunetami (1630); vedlejší místnost valená klenba s lunetami zdobenými štukem (1. čtvrtina 18. stol.). 2. poschodí: dříve místnost s kazetovým stropem, pomalovaným obrazy ze života Ježíšova (údajně 17. století). Od roku 1950 byly staré místnosti v patrech zničeny betonovými zdmi. Klášterní zahrada hraničí na staré městské zdi až do Hradební ulice. Kolem 1930 byla zde vybudována "Dívčí kašna" Bleekerovým žákem Oswaldem Hoffmannem. Po roce 1945 byly zde uloženy pomníky císaře Františka z Františkových Lázní a císaře Josefa II. z horního náměstí. Kunst 1992,589-590

 
 

CN201/8-2Katalog 1994

Františkánský kostel Po zničujícím požáru v roce 1270 začala bez průtahů obnova Chebu, která mu vtiskla gotickou podobu, jak především dokládá v roce 1258 nově postavený františkánský kostel. Vedle mohutného hradu a reprezentativního městského kostela se objevuje v panoramatu města štíhlá helmice a do výšky čnící chór . Stejně jako všude v Čechách je i zde nositelem nového gotického stylu v počátcích 14. století kostel řádu žebravých mnichů. Františkánský kostel je po Teplé (1232) jedním z prvních halových kostelů v Čechách, kde k jejich výstavbě došlo, na rozdíl od Rakouska, poměrně později. První stavba z roku 1256 vyhořela v roce 1270. V roce 1285 vysvětil řezenský biskup nový kostel, který se s výjimkou některých dostaveb dochoval do dnešní doby. Charakteristickým rysem této stavby je vedle štíhlé, vysoké jižní věže, která přechází ze čtvercové základny v osmihran, také úzký a dlouhý závěr chóru s pilíři bez ozdob a strmá, vysoká střecha. Jedná se o krátkou, trojlodní halovou stavbu s pouhými čtyřmi poli a dlouhým, uzavřeným chórem s třemi poli a s pětibokým závěrem.Vzhledem k tomu, že jižní klenební pole se stýká se zdí městského opevnění, lze usuzovat na to, že při původním velkém plánu se počítalo s rozšířením městského opevnění. V severovýchodní části byla později připojena křížová chodba na půdorysu nepravidelného čtverce. Interiér kostela se vyznačuje střídmostí danou redukcí stavebních článků a především vysokými, štíhlými, jednotně tvarovanými okny. Vnitřní výzdoba kostela doznala v průběhu staletí, především v době baroka, četných změn. Přesto jemné hlavice v dlouhém chóru se zdrženlivými rostlinnými ornamenty hovoří zřetelným jazykem rané gotiky. Františkánský klášter s dobře dochovanou pozdně gotickou křížovou chodbou je připojen k severozápadní části kostela. Vyvinuté kružby arkád a bohatě profilované lizény a konzoly dovolují usuzovat na pozdější práci z prvního desetiletí 14. století. Při restauračních pracech v 20. století byly v klenbách odkryty fresky s bohatými rostlinnými vzory. Počátkem 13. století přichází do města několik duchovních řádů. Vedle cisterciáků, kteří zde měli již před velkým rozšířením města "Kamenný dům", přichází v roce 1214 řád německých rytířů. Ten se usazuje v novém, plánovitě vymezeném místě pod městským kostelem, který byl spolu se všemi chebskými kostely pod jejich patronátem. Tento řád měl pro město velký význam, neboť jako nositel péče o chudé a nemocné a šířitel vědy zde postavil špitál a školu. Usazení františkánů v jihozápadní části města přineslo stavbou velkého kláštera i nutnost rozšíření městské zástavby (polovina 13. století). Postup, který nacházíme velmi často u německých měst. Jako světský řád tvořili františkáni zde na okraji města především stavební centrum pro nižší vrstvy obyvatelstva. Katalog 1994,25-26

 
 

Boháč 1999

Kostel a klášter františkánů

V jihozápadní části historického jádra města se v době dokončení stavby kostela sv. Mikuláše usazuje po německých rytířích druhý církevní řád v Chebu - minorité, bratři řádu sv. Františka z Assisi. V roce 1247 je zmiňován první chebský představený řádu a v roce 1256 pobývá již v postaveném klášteře řezenský biskup. Přestože známe šlechtické zakladatele kláštera, Honnigara ze Seebergu a Hechta z Podhradu, o podobě románské stavby kláštera a kostela mnoho nevíme, neboť při velkém požáru města v roce 1270 byly obě stavby zničeny.

Proti dřívějším názorům, které považovaly dnešní sakristii na severní straně chóru za původní kostel, hovoří výsledky nejnovějších archeologických výzkumů o tom, že základy prvního kostela o rozměrech 14x11 m se nacházejí pod presbytářem kostela a že na základech původní klášterní budovy byla mezi chórem a křížovou chodbou postavena gotická sakristie. Ta sloužila v době obnovy kostela v letech 1270 - 1285 jako provizorní kaple.

Patnáct let po zničení prvních budov byl v lednu 1285 řezenským biskupem za účasti krále Rudolfa Habsburského a mnoha vysokých církevních a šlechtických hodnostářů říše, kteří se v Chebu sešli na knížecím sněmu, vysvěcen ve jménu Zvěstování Panny Marie nový kostel. Z této doby máme také dochovanou zprávu o první svatbě v tomto kostele, když zde byli 30. ledna 1285, čtyři dny po slavnostním vysvěcení kostela, oddáni český král Václav II. a Rudolfova dcera Gutta.

Tato nová trojlodní hala s pouhými čtyřmi poli a dlouhým, uzavřeným chórem s třemi poli a pětibokým závěrem se s výjimkou některých dostaveb dochovala do dnešní doby. Chebský minoritský kostel je po Teplé a Jihlavě jeden z prvních halových kostelů v Čechách a jeho dochovaná slohová jednota jej řadí k významným gotickým stavbám 2. poloviny 13. století.

Charakteristickým rysem této stavby je vedle vysoké, strmé střechy štíhlá kamenná věž, která přechází ze čtvercové základny nad druhým patrem v osmihran rozdělený na dvě podlaží. Věž umístěna mezi lodí a jižní stěnou chóru byla dokončena kolem roku 1330. Vzhledem k zkosenému jihozápadnímu nároží, které přiléhalo ke zdi vnitřního městského opevnění, lze usuzovat na to, že původní plán stavby počítal s delší lodí a s možným rozšířením městské zástavby v těchto místech.

Zajímavostí kostela je dvoupatrová kaple u severní stěny lodě. Tři vysoká okna v západním čele kaple, rozdělena až později vloženou klenbou podlaží, potvrzují, že byla postavena současně s halou kostela. Kaple sloužila jako oratorium řádu klarisek, které se usadily v těsném sousedství františkánského kláštera a po požáru v roce 1270 používaly tuto kapli až do stavby vlastního kostela v 2. polovině 15. století. Samostatný, oddělený vstup z přilehlého ženského kláštera byl na západní empoře kostela, kde byl ve stěně odkryt zazděný vchod. V Chebu tak nalézáme koncem 13. století vzácný typ ženského a mužského dvojkláštera.

Klášterní budovy s dobře dochovanou pozdně gotickou křížovou chodbou jsou připojeny k sevorozápadní části kostela. Minoritský ambit s čtyřikrát osmi poli, sklenutý křížovými klenbami na profilovaných konzolách, uzavírá rajský dvůr. Kružby arkád, bohatě profilované lizény a konzoly dovolují datovat vznik křížové chodby do prvního desetiletí 14. století. Částečně dochované fresky v klenbách s rostlinnými ornamenty a medailony se symboly evangelistů pocházejí z 15. století.

Až v době baroka dochází k podstatnějším stavebním zásahům a úpravám klášterních budov i kostela. Původní klášterní refektář z roku 1347 je přestavěn a nad křížovou chodbou vzniká nová dvoupatrová nástavba. Původní přístup ke kostelu z Hradební ulice přes klášterní zahradu je v roce 1707 zrušen a zazděním hlavního vchodu kostela v západní části se kostel stává přístupný z původně uzavřeného Františkánského náměstí.

V této době dochází také k téměř úplné obměně vnitřního zařízení kostela. Počátkem 19. století jsou na upravenou západní emporu instalovány varhany z roku 1754 a chebským varhanářem Ignazem Mullerem přestavěny. Původní hlavní oltář z roku 1676, práce řezbáře Sebastiana Kaisera a malíře Davida Angermanna, je přemístěn k severní stěně lodi a nahrazen novogotickým oltářem. Celý interiér kostela včetně čtyř pozoruhodných rokokových oltářů v bočních lodích zůstal až do 70. let 20. století neporušen.

Naprosto nezodpovědná správa, krádeže a svévolné ničení zařízení způsobily, že v roce 1986, kdy do kláštera přesídlilo Chebské muzeum, mohly být zachráněny pro muzejní sbírky jen nepatrné zbytky původního mobiliáře kostela. Jediné, co z vybavení kláštera přežilo do dnešních dnů (snad díky Chebu vzdálené správě památkové péče, a proto po celou dobu většinou zamčeného a nepřístupného prostoru), je klášterní knihovna.

Přehled základních dat:

1247 první písemná zmínka o kvardiánu Eberhardovi

1256 dokončena klášterní budova a patrně i kostel

1270 kostel i klášter zničeny požárem

1285 vysvěcení nového kostela

1286 - 1300 dokončení stavby

1310 - 1374 stavba křížové chodby

1330 stavba věže

1374 dokončena stavba refektáře

1630 zahájena přestavba kláštera

1689 vysvěcení nových oltářů

1707 uzavření vchodu v západní části

1707 - 1733 barokizace interiéru kostela

1828 restaurátorské práce v interiéru kostela

1855 oprava varhan

1920 refektář přebudován na knihovnu

1951 zavření kláštera a vyhnání mnichů

1970 - 1986 rušení a ničení interiéru kostela

1980 - 1986 hrůzné, svévolné stavební úpravy klášterní budovy

1987 - 1988 archeologický výzkum v prostoru kostela

1991 kostel a klášter vráceny církvi

(Boháč 1999,56-59)

 

Z původní stavby z poloviny 13. století se zachovala sakristie a přilehlá část zdiva kláštera. Křížová chodba kláštera z 1. poloviny 14. století patří k nejkrásnějším stavebním památkám historického jádra města.

 

Provozní doba

Období Dny Čas
1. 5. - 31. 10. út-ne 10:00-12:00; 12:30-17:00

 

Vstupné

Zdarma

 

Kontaktní údaje

Adresa: Františkánské náměstí

 

Obrázky

Františkánský kostel. Pohled z věžě sv. Mikuláše. RS 2004

Františkánský kostel. Pohled z věžě sv. Mikuláše. RS 2004

Františkánský kostel. Pohled od severu. J. Haberzettl kolem 1900

Františkánský kostel. Pohled od severu. J. Haberzettl kolem 1900

Františkánský kostel. Pohled od severu v roce 1945

Františkánský kostel. Pohled od severu v roce 1945

 
Františkánský kostel. Pohled na východní chor. 1945

Františkánský kostel. Pohled na východní chor. 1945

Františkánský kostel. Pohled z klášterní zahrady. 1945

Františkánský kostel. Pohled z klášterní zahrady. 1945

Františkánský kostel. Pohled na východní chor z východu. 1946

Františkánský kostel. Pohled na východní chor z východu. 1946

 
Františkánský kostel. Interiér. Pohled k východnímu choru. J. Haberzettl 1900

Františkánský kostel. Interiér. Pohled k východnímu choru. J. Haberzettl 1900

Františkánský kostel. Interiér. Pohled k západní empoře. 1946

Františkánský kostel. Interiér. Pohled k západní empoře. 1946

Františkánský kostel. Interiér. Pohled do lodě.. 1946

Františkánský kostel. Interiér. Pohled do lodě.. 1946

 
Františkánský kostel. Interiér. Bývalá kaple klarisek. 1946

Františkánský kostel. Interiér. Bývalá kaple klarisek. 1946

Františkánský klášter. Rajská zahrada kolem roku 1900. J. Haberzettl

Františkánský klášter. Rajská zahrada kolem roku 1900. J. Haberzettl

Františkánský klášter. Rajská zahrada kolem 1920

Františkánský klášter. Rajská zahrada kolem 1920

 
Františkánský klášter. Rajská zahrada v roce 1946

Františkánský klášter. Rajská zahrada v roce 1946

Františkánský klášter. Křížová chodba kolem roku 1900. J. Haberzettl

Františkánský klášter. Křížová chodba kolem roku 1900. J. Haberzettl

Františkánský klášter. Křížová chodba kolem roku 1940

Františkánský klášter. Křížová chodba kolem roku 1940

 
Františkánský klášter. Křížová chodba v roce 1946

Františkánský klášter. Křížová chodba v roce 1946

Františkánský klášter. Klášterní dvůr od Jihu. J. Haberzettl 1900

Františkánský klášter. Klášterní dvůr od Jihu. J. Haberzettl 1900

Františkánský klášter. Klášterní dvůr od jihu. 1946

Františkánský klášter. Klášterní dvůr od jihu. 1946

 
Františkánský klášter. Klášterní zahrada od západu. J. Haberzettl 1900

Františkánský klášter. Klášterní zahrada od západu. J. Haberzettl 1900

Františkánský kostel a klášter. Letecký pohled 1995

Františkánský kostel a klášter. Letecký pohled 1995

Františkánský kostel. Půdorys. Grueber 1864

Františkánský kostel. Půdorys. Grueber 1864

 
Františkánský klášter. Půdorys přízemí. V. Prökl 1846

Františkánský klášter. Půdorys přízemí. V. Prökl 1846

Františkánský klášter. Půdorys 1. patra. V. Prökl 1846

Františkánský klášter. Půdorys 1. patra. V. Prökl 1846

Františkánský kostel. Pohled na východní chor. V. Prökl kolem 1845

Františkánský kostel. Pohled na východní chor. V. Prökl kolem 1845

 
Františkánský kostel. Pohled od severu. Kritzler 1869

Františkánský kostel. Pohled od severu. Kritzler 1869

Františkánský kostel. Interiér. Pohled na východní chor. Kritzler 1869

Františkánský kostel. Interiér. Pohled na východní chor. Kritzler 1869

Františkánský kostel. Kostel a klášterní dvůr od jihu. Kritzler 1869

Františkánský kostel. Kostel a klášterní dvůr od jihu. Kritzler 1869

 
Františkánský klášter. Rajská zahrada. Kritzler 1869

Františkánský klášter. Rajská zahrada. Kritzler 1869

Františkánský kostel. Interiér v roce 1985

Františkánský kostel. Interiér v roce 1985

Františkánský kostel. Interiér v roce 1985

Františkánský kostel. Interiér v roce 1985

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

Kostel a klášter františkánů 2013

 
 

 
Encyklopedie Cheb

Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.