Bismarckova věž

EJ 1910

Nová vyhlídková věž na Zelené hoře

Dne 3. října 1909 se konalo slavnostní otevření nové vyhlídkové věže na Zelené hoře, o jejíž výstavbu se zasloužili jak obyvatelé Chebu, tak i celého Chebska, neboť hojně a obětavě přispěli svými finančními prostředky. Vše, co předcházelo stavbě věže, vyplývá nejlépe z proslovu starosty města Dr. Gschiera, který pronesl u přiležitosti převzetí věže do majetku a pod ochranu města Chebu.

Pan starosta dr. Gschier uvedl:

„Začátkem 90. let minulého století se mnohokrát diskutovalo o přání vystavět na Zelené hoře vyhlídkovou věž. V roce 1891 se začala pod vedením mezitím zesnulého pana císařského rady dr. Ernsta, předsedy stávajícího okrašlovacího spolku, stavět dřevěná vyhlídková věž na Zelené hoře. Stavbu provedl tesařský mistr Pötzl v roce 1891 a již 23. srpna 1891 mohl předat dr. Ernst vyhlídkovou věž k všeobecnému užívání. Před několika lety se objevily na věži četné stavební poruchy. Ukázalo se, že stavební materiál nebyl dostatečně odolný, a proto musela být vyhlídková věž před 2 roky pro veřejnost uzavřena.

Takto to zůstalo k lítosti mnoha přátel staré vyhlídky až do začátku letošního roku. Začátkem roku 1909 se našlo několik stejně smýšlejících a láskou k vlasti naplněných mužů, kteří se dali do služby za výstavbu nové vyhlídkové věže na Zelené hoře a v relativně krátké době získali prostředky ke stavbě, kterou i sami realizovali. Pevná kamenná věž byla postavena zednickým mistrem Zuberem z Lipoltova podle plánu architekta Rolfa Beiera. Nyní stojíme před novou dokončenou věží.

Sešli jsme se zde dnes, abychom předali věž do užívání veřejnosti a abychom ji převzali jako majetek města, který bude obec Cheb ochraňovat.

Na zasedání obecního výboru města Chebu 20. září 1909 bylo rozhodnuto o převzetí vyhlídkové věže na Zelené hoře od stavebního výboru do vlastnictví města Chebu s povinností starat se o její údržbu. Nyní v této chvíli, kdy věž přebírám do správy města, plním toto usnesení. Dovolte mi, abych při této příležitosti upřímně poděkoval všem pánům, dámám a korporacím, kteří se zasadili o zřízení této věže, a kteří umožnili provedení stavby svými finančními dary, za důkaz jejich lásky k vlasti. Vy všichni nepochybujte o tom, že právě vám platí dík a uznání každého zdejšího obyvatele i cizince, který vystoupí na tuto věž a bude se těšit z nádherného rozhledu na německou krajinu.

A na závěr po převzetí věže do vlastníctví města Chebu bych chtěl vyjádřit přání, aby věž zůstala zachována po všechny časy jako symbol starého německého města Chebu a německého Chebska s blahodárným vlivem na město Cheb, Chebsko a jeho obyvatele.“

Nová vyhlídková věž je od svého otevření, obzvláště o nedělích, výletní cíl celých zástupů patriotů z blízka i z daleka, kteří mohou z jejího vrcholku vychutnávat nádherný výhled na naše krásné Chebsko.

(EJ 1910,209)

Chmelíková 2000

Bismarckova věž

Zelená hora u Chebu patřila vždy mezi oblíbené výletní cíle. První dřevěná vyhlídková věž vysoká 14 m zde stála v letech 1891-1907. Pro špatný stav dřevěné konstrukce musela být uzavřena. V roce 1909 byl ustanoven stavební výbor a již 3. října 1909 se konalo slavnostní odhalení nové kamenné věže. Věž byla postavena podle plánů architekta Rolfa Beier. Stavbu provedl zednický mistr Georg Zuber z Lipoltova.

Členové výboru a některé důležité osoby z řad chebských politiků byli členy německé nacionalistické a antisemitské strany rytíře Georga von Schönerera a podařilo se jim prosadit proti vůli ostatních stran pojmenování věže podle jejich uctívaného symbolu-Otto von Bismarcka. Na věž byla v den slavnostního odhalení umístěna bronzová busta Bismarcka. Egerer Zeitung vyzvalo obyvatele Chebu, aby se neúčastnili schöneriány organizovaného průvodu z města na Zelenou horu. Tito lidé přišli k rozhledně dříve, aby demonstrovali svůj nesouhlas se schöneriány a jejich politickou agitací, ke které využili tuto příležitost.

Schöneriáni ovlivnili do veliké míry vzhled celé věže. Kromě Bismarckovy busty, která dnes již není na svém místě, zde umístili řadu germánských mytologických symbolu spojených se symboly evangelickými, což dokládá vliv Schönererova hnutí "Los von Rom". Vstupní železné dveře i dveře na balkon jsou ozdobeny dvěmi mohutnými meči. Na hlavních dveřích je mezi meči umístěn velký kulatý štít se šesticípou hvězdou, symbolem univerza. Na stěnách schodiště je 43 žulových desek s runovými nápisy, na nichž stojí vesměs jména mužů ze stavebního výboru. Na pravé straně nad vchodem můžeme dodnes vidět znak Martina Luthera. Na pravé boční stěně se nachází znaky knížete Otto von Bismarcka a rytíře Georga von Schönerera.

U věže se pravidelně konaly 1. dubna oslavy Bismarckových narozenin a 21. června oslavy slunovratu. V letech 1914/15 zde byla v těsné blízkosti postavena restaurace.

Rozhledna je dnes zarostlá vysokými stromy a turistické označení dokonce informuje o jejím zboření.

Bismarckova věž v Aši slouží po rekonstrukci turistům a možná bychom si z tohoto přístupu mohli vzít příklad.

(Chmelíková 2000a,137-8)