Alois John *30.3.1860 - †2.8.1935

Jeden z předních průkopníků nového uspořádání duchovního života na zdůrazněné domácí základně se narodil 30. března 1860 na Adlerově statku v Horních Lomanech u Františkových Lázní. Jeho předkové přišli ve 14. století z Nizozemí do Německa a brzy (1400) do východních Čech a na Broumovsko. Na Chebsku se usadili jako sedláci a mlynáři roku 1629. Hluboký, vnitřní, důvěrný vztah k svérázné podstatě Chebanů učinil Aloise Johna výmluvným mluvčím svého domova. Jeho přítel a blízký spolupracovník Anton Krauß, který v další generaci dále vedl duchovní dědictví Johna, napsal následující charakteristické věty: „Čím přesněji sledujeme činnost Aloise Johna a čím více se ponoříme do jeho spisů, tím více nás udiví plnost myšlenek, které v tomto jedinečném mimořádném člověku žily a které předběhly svou dobu. Rozhodující pro jeho dílo a jeho způsob života se mi ale zdá, že byla jeho povaha, jeho síla, která vycházela z jeho duše.“ Po studiu na Gymnáziu v Chebu a v Litoměřicích a letech na vysoké škole ve Vídni, v Innsbrucku a v Mnichově žil Alois John jako volný spisovatel od roku 1884 v Chebu. Až velmi pozdě, v roce 1922, když mezitím získal jako letní sídlo vilu Waldheim na Antonínově výšině u Františkových Lázní, kam také přesídlil, svěřilo mu lázeňské město Františkovy Lázně vedení městského muzea a městského archivu. 

Zemřel 2. srpna 1935 ve věku 76 let.
První, velmi bouřlivé období jeho činnosti v osmdesátých a devadesátých letech bylo dáno duchovními proudy doby. Udržoval obzvláště úzké vztahy s vydavatelem časopisu Gesellschaft M.G. Konradem v Mnichově, mluvčím moderního realismu. Z druhé strany byl ale ovlivněn Nietschovým individualismem. S těmito všeobecnými myšlenkami a dobovými proudy propojil svou soudržnost s tradičními hodnotami své domoviny. Chtěl, aby domov v protikladu k malému, neživému, nesouvislému bádání byl podchycen všemi vědeckými disciplinami a dán do souvislosti s národním a světovým celkem. Jako základna pro šíření jeho názorů mu sloužil časopis Literarische Jahresberichte (1887–1890) a v pokračování Deutsche Blätter Hanse Nikolause Krause (1887–1890) pak ročenka Literarisches Jahrbuch (1891 – 1896). Úmyslu založit literární společnost se musel v roce 1893 vzdát. Jeho myšlenky ale zůstaly živé a pozvolna se uskutečňovaly v několika trvalých zařízeních např. Kreuzingerově lidové knihovně, v mnohostranných snahách lidového vzdělávání a v chebském vlastivědném hnutí.
Ve svém druhém životním období se Alois John stále více vzdaloval svým literárním reformám a soustředil se výlučně na výzkum a oživení chebské vlastivědy. Založil Spolek pro chebský národopis a časopis Unser Egerland, který poprvé vyšel v roce 1897.

Poznámka

Kalender für das Egerland 1936, s. 130-132; J. Boháč (ed.), Deset obrazů z dějin Chebského muzea, 2003, 115-121.

Fotografie