Varia - Cheb v 60.letech

Fotografie pana Václava Fidlera vás provedou Chebem 60. let

Cheb je jedním z mála českých měst, které si i přes takřka tisíciletou historii zachovalo svou dějinnou tvář. Zástavba v jádru města vznikla na sklonku 13. století a základy domů i síť ulic zůstaly až dosud téměř nezměněny. Sídelní aglomerace, sevřená pásem opevnění, se přizpůsobila tradičním potřebám zdejších obyvatel, a tak bylo staré města většinou ušetřeno od výrazných přestaveb a modernizací, proto obraz Chebu, od falce přes četné církevní stavby až po kupecké domy s vysokými střechami na náměstí, stále zrcadlí velký kus života a práce nečetných generací městského patriciátu, obchodníků, řemeslníků a dalších obyvatel, kteří tu žili před námi.

Od svého vzniku prošel Cheb mnoha dějinnými zlomy a modernizacemi, které pozvolna stíraly svérázné rysy jeho tváře. Bezprecedentní násilnou césuru přinesla především 2. světová válka a následný odsun německého obyvatelstva. Město se vylidnilo, domy ztratily své majitele, tisíciletá tradice byla nenávratně zpřetrhána. Mrtvé, vyprázdněné domy musely být znovu naplněny životem, nebo nutně podlehnout zubu času. S příchodem nových obyvatel město opět ožilo, „osídlenci“ se však jen pomalu zabydlovali a ještě mnohem déle trvalo, než si k Chebu vytvořili vztah a začali jej nazývat svým domovem.

Poválečné období tvořilo jednu z důležitých etap ve vývoji města. Ve 2. polovině 50. let z větší části proběhla rekonstrukce historického jádra- Úpravami a rozhodnutím některé čtvrti vůbec nezachovat tehdy stát způsobil nenapravitelné škody, nicméně naprostá zkáza, která Chebu reálně hrozila, byla zažehnána. Zpětně můžeme tvrdit, že se stát o jedno z nejzachovalejších měst měl postarat mnohem lépe a zachránit vše, co ještě nespadlo.

Na začátku 60. let se více upřela pozornost na potřeby samotných obyvatel. K devítistému výročí založení města nadělil |městský národní výbor Chebu nový znak, odrážející aktuální socialistickou a budovatelskou ideu. Znak ozdobil průčelí nádražní budovy, nově otevřené na konci roku 1962. Podobně jako kdysi hradby vyrostla nyní kolem města panelová sídliště, v rámci zvelebovacích Akcí „Z“ brigádníci z řad občanů upravovali veřejná prostranství, parčíky, autobusové zastávky, vznikaly budovy veřejných institucí, skoly, skolky, obchody. Rozproudil se také kulturní život. Vzpomeňme například otevření divadla v září 1961, nebo červenec 1961, kdy na nádvoří chebského hradu probíhal poprvé v tomto městě XII. filmový festival pracujících, který se v příštích letech do Chebu vracel.

Pod tímto pozlátkem však stále prosvítala lhostejnost k cizímu německému městu, která se projevovala necitlivostí a nezájmem o ně. Podobný přístup, pramenící možná také z neporozumění, trvá v podstatě dosud a dochází proto k necitlivým úpravám historické části města, které by člověk znalý zdejší tradice a historie nikdy nepřipustil. Mnohá malebná zákoutí Chebu zůstala dnes pouze na fotografiích nebo ve vzpomínkách pamětníků. Měli bychom tedy bojovat za zachování tisícileté tradice a zvláštní atmosféry města především tím, že nebudeme lhostejní k tomu, co kolem sebe vidíme, o co se staráme a co vytváříme.

 

Mgr. Karel Halla, Mgr Hana Knetlová

Tento text byl autory připraven jako úvodní slovo do městského kalendáře „Cheb v 60. letech“ v roce 2012.