Rekonstrukce hradu

Vystyd 1999

Rekonstrukce ZÁCHRANNÁ REKONSTRUKCE CHEBSKÉ FALCE. Na chebském hradě se v posledních několika letech provádí rozsáhlejší opravné práce zasahující namnoze stavební podstatu původních konstrukcí. Tím je usnadněno provádění souběžných průzkumných prací a umožněno hodnocení vlivu údržbových prací na vlastní konstrukce památkových objektů. Vyhodnocením tohoto stavebního a historického průzkumu a průběhu vlastních oprav, přestože jsou prováděny pod zvýšeným dohledem památkových odborníků se zjišťuje, že ani průběžně prováděné opravy a pravidelná stavební údržba nezabrání tomu, aby nedocházelo k stálému chátrání a dožívání původních stavebních konstrukcí vystavených přímému účinku povětrnosti. To se ve zvýšené míře projevuje na chebské falce, která byla postavena okolo roku 1200. Kamenné zdivo a architektonické články tohoto ojedinělého komplexu, byly a jsou mnoho let vystaveny přímému působení povětrnostních vlivů natolik, že ani citlivá konzervace nezabrání postupnému nahrazování původních intaktních konstrukčních prvků novými. A protože se tyto opravy neobešly mnohdy bez "tvůrčích" zásahů, mění se pomalu ale jistě historické a památkové původní hodnoty v romantickou repliku původní památky. Z chebské falce jsou nejvíce ohroženy zbytky štaufského paláce. Z něho se až pod původní střechu zachovala skoro kompletní kamenná obvodová zeď s částečně původními románskými sdruženými okny v severním a východním průčelí. Zdá se, že bez účinné ochrany původního zdiva před přímými povětrnostními vlivy nebude možné tento objekt v jeho intaktní a památkově cenné podobě zachránit. S ohledem na stáří paláce a dobu po kterou do konstrukcí pršel v posledních desetiletích kyselý déšť smývající veškeré původní tvarosloví architektonických článků, a vymýval pojiva a podmáčel základové konstrukce i neodborně i poloodborně zasahoval člověk, bude k záchraně nutné zvážit možnost a formu obnovy zastřešení celého paláce. Bohužel ani hranolová černá věž, která své tvarosloví odvozuje z antických památek starověku a raného středověku v Itálii nevyhnula se nemilosrdnému zubu času. Nesprávně navrženým a provedeným zastřešením docházelo po mnoho let k zatékání a tím k narušení koruny zdiva i poškození obvodového zdiva věže. Velmi problematické je i porušení základové spáry hradebního zdiva a zatékání do kasemat, způsobené dlouhodobým ponecháním přerostlé zeleně jejíž kořeny narušily izolační vrstvy nad klenbami stropů. Opravy a záchranná rekonstrukce těchto závad není možné nadále provádět po malých krocích, kdy se po odstranění jedné závady objeví minimálně dvě další a pod pragmatickým heslem "zachraňme aspoň to nejnutnější" může docházet ke kompromisům, které ve svém součtu značně devastují památkovou hodnotu stavby. Stav hradního areálu je nyní v takovém stavu, že bez rozsáhlé záchranné obnovy bude sice v budoucnosti stát nadále chebský hrad, ale bude to v podstatě maketa původního stavu, upravená dle romantických představ opravujících a z převážně nového materiálu, kterým se postupně nahradí původní historicky a památkově cenné architektonické dílo. Zachránit palác a věž nelze bez obnovy úplného zastřešení obou objektů, které jediné je schopno uchránit historické konstrukce před další destrukcí způsobovanou povětrností. Nabízí se několik způsobů jakou formou k takovéto opravě přistoupit. Hrad po dobu devíti set let své existence prodělával značnou změnu vnější i vnitřní podoby a proto je i mnoho možných způsobů jeho záchranné obnovy. Základní rozhodnutí o vlastním způsobu opravy a revitalizace areálu je možno však rozhodnout až na základě hluboké analýzy a pouze s ohledem na význam a místo této památky pro české a středoevropské dějiny. Máme-li se vyvarovat chyb minulosti je třeba najít památkově nejcitlivější cestu rekonstrukce historické substance areálu. Současně je nutné revitalizovat vlastní náplň a umožnit vhodné využívání celého areálu pro současné i budoucí potřeby. V době svého vzniku se v souvislosti s častými návštěvami středoevropských panovníků stala falc politickou, společenskou a kulturní základnou spojující germánské a slovanské etnikum střední Evropy. Nyní by se mohla stát důstojným místem setkávání špiček středoevropské politické a kulturní veřejnosti a napomoci tak vzájemnému poznávání kultur na obou stranách společné hranice. Přestože v průběhu skoro devíti set let své existence prodělal hrad v Chebu několik významných změn je současná podoba jeho historického jádra nejblíže stavu v době jeho největšího rozkvětu za vlády Štaufů (několik desetiletí okolo roku 1200). Stavební podstata objektů původní falce, tzn. palác, patrová kaple a hranolová věž, zůstala zachována přestože jednotlivé objekty byly v minulosti mnohokrát válkou i časem pobořeny a dostavovány nástavbami, vestavbami a přístavbami. Vnější výraz hradu však výrazně ovlivňují i barokní hradby s kasematy v jižním průčelí pod věží a s nárožními bastiony, postavené v souvislosti s přeměnou města na barokní vojenskou pevnost a hrad na citadelu, v letech 1655 až 1742. Z ostatních údobí dějin hradu se zachovalo jen velmi málo hmotných památek a jejich fragmentů. Zůstal však bohatý ikonografický materiál zobrazující chebský hrad z různých pohledů a úhlů v idealizované, romantický viděné i víceméně realistické podobě. První se zachovalých pohledů je již z roku 1546. Cenné pro hledání obrazu hradu jsou i plány pořízené koncem 17. století jako součást inventarizace celého areálu v souvislosti s úpravami falce v rámci výstavby barokního opevnění města. Obnova zastřešení nejvýznačnějších objektů areálu dá chebskému hradu pro současníka novou tvář. Ta může mít však několik podob. Může se hledat v minulosti ta tvář hradu, která je historicky doložitelná a snažit se ji obnovit v podobě, která se jeví jako nejpůvodnější. K tomu by nejlépe sloužily jako podklad právě kresby z inventarizace a pohledy na hrad z doby před stržením nástaveb paláce. Může se pietně očistit konstrukce nejcennějšího z historicky doložitelných období (štaufské období) a historicky nezachované nebo pozdější konstrukce a prvky puristicky odstranit a scházející doplnit novými odvozenými z obdobných staveb v Evropě. Můžeme také moderními prostředky provést zastřešení a ukončení původních objektů a dokompletovat historický areál konstrukcemi a objekty se soudobým architektonickým tvaroslovím. A v neposlední řadě můžeme kombinovat tyto jednotlivé a další fiktivní obrazy hradu navzájem. Součástí jekéko-li z těchto variant by však mělo být odstranění násypů v západní části areálu, kam byly vyváženy po mnoho let městské odpadky a které vhodně sloužily jako hlediště přírodního divadla a později kina a mírových slavností. Spojení tohoto úkolu s důkladným archeologickým průzkumem pomůže odhalit základy tušených původních staveb na jejichž místě by mohly vyrůst objekty zajišťující funkční využitelnost areálu (správa, ostraha, sociální zařízení a pod). Chebský hrad je zařazen do seznamu památkových objektů pod registračním číslem 3626. Stanovit památkovou směrnici, která se stane základem pro zpracování projektu a vlastní rekonstrukce budou muset příslušné orgány zodpovědné za památkovou péči v České republice. Jedním ze závažných podkladů pro stanovení památkové směrnice opravy je vědecké sympozium, které rozhodlo pořádat Město Cheb společně s Památkovým ústavem v Plzni, Okresním archivem v Chebu a Okresním muzeem v Chebu v říjnu roku 2000. K účasti budou vyzváni předních čeští, němečtí a středoevropští odborníci. Jeho hlavní náplní by mělo být zhodnocení stávající ho stavu areálu a historických a archeologických průzkumů a posouzení možností záchranné rekonstrukce s doporučením nejvhodnější varianty řešení.

Vystyd 1999

Šebesta 1999

Rekonstrukční, záchranné, konzervační, výzkumné a jiné stavební práce na chebském hradě do roku 1999.

1655-1673 - přestavba hradu na barokní citadelu 1715 - zbudování kanálu pod prachárnou v JV bastionu 1736 - 20. 10. bouřka odnesla střechu kaple 1740 - stržení střechy paláce a hrázděného patra 1753 - postavena prkenná střecha na kapli 1762 - vichřice opět odnesla střechu kaple 1774 - náhrada stanové střechy na Černé věži kamenným nástavcem, probourání vstupu v přízemí, zasypání strojovny padacího mostu, 1786 - navážení hlíny do západní části nádvoří 1809 - zavezení rozpadlého Kuchlhausu 1812 - plán přenesení hradní kaple do Františkových Lázní 1818 - nová střecha na kapli, 1818 - 1829 pravděpodobně doplnění některých stavebních článků, nové dvojramenné schodiště u vchodu, zazdění hlavního vchodu do horní kaple a zvednutí podlahy v lodi dolní kaple 1856 - položení nové keramické dlažby v horní kapli (Kunst, S. 62, pozn. 123) 1870 ? - konzervace obvodového zdiva paláce a koruny hradebních zdí, přistavěno schodiště nad pokladnu 1911 - 1. archeologický výzkum: nález slovanského pohřebiště, odkrytí kruhových zásobníků v západní části paláce, nález základu hradební zdi předštaufského hradu 1932-33 - Odkrytí základů Kuchlhausu, nález a odkrytí základů dvou válcových věží předštaufského hradu, objevení příkopu mezi pohřebištěm a předštaufským hradem, 1934 - Úpravy terénu na přírodní amfiteátr, - dřevěná lávka na půdě kaple, - betonová rovná podlaha na Černé věži, betonový chrlič nad kasematy, stejné chrliče na venkovních hradbách a do paláce 1951 - postavena promítací kabina letního kina 1973 - nová šindelová střecha na JV bastionu, výměna šindele na kapli 1974 - nová mříž u spojovacího otvoru v kapli (p. Baloun z Teplic) - zvětšení pódia o 2m a vyasfaltování plochy pro majoretky - odstranění veškeré náletové vegetace z hradeb 1975 - obezdívání barokní hradby kolem hlavní brány ostře pálenými cihlami ze Stoda, ale dutými 1982 - kanál od záchodů u kasemat skrz Výpadní branku do Dobrovského ulice, toutéž cestou přívod vody - v JV bastionu v tehdejší truhlárně a v pokladně zavedeno etážové topení 1983 - výměna dřevěného mostu za železnou konstrukci, postavení betonových pilířů pro její ukotvení - vodovodní přípojka dvorkem u kasemat a průjezdem do kastelárny - propadla klenba sklípku u vstupu do paláce, jeho zasypání - elektrická přípojka po mostě skrz průjezd do rozvaděče na konci průjezdu, přípojka do promítací kabiny - archeologický výzkum v kasematech 3, položení nové keramické podlahy 1984/5 - archeologický výzkum v JV bastionu, odkrytí středověkého kanálu, vyvedení ven a napojení do městské kanalizace v ulici Pod hradem, uvnitř hradu do něj napojeno odvodnění před vchodem do výstavní místnosti. 1986 - stavební úpravy JV bastionu: zvětšeno J okno (objeveno barokní bezpečnostní větrání), obezděny čelní stěny cihlami, zbořen komín, položena kamenná podlaha, otevření archeologické expozice - položení nové kamenné dlažby před kaplí a vytvoření kamenného schodiště do paláce 1986/7 - zboření recentního schodiště na střechu pokladny, - výkop kanalizace od průjezdu podél S zdi pokladny, její napojení pod nově zřízenými záchody v uličce mezi pokladnou a JV bastionem na kanál do ulice Pod hradem - nová elektrická přípojka z průjezdu do JV bastionu, zde nový rozvaděč - nová elektrická přípojka z průjezdu do první místnosti kasemat, zde nový rozvaděč - odstraněny staré suché záchody ve dvorku u kasemat - položena nová izolační vrstva nad kasematy - archeologický výzkum pokladny a zázemí - rekonstrukce pokladny: osekání omítky a nové omítnutí, postavení provizorního dřevěného přístřešku nad pokladnou, položení kamenné podlahy, nový prodejní pult, vybudování toalety v zázemí 1989 - v pokladně postavena keramická kamna z vyhořelé Rychty - odstraněn provizorní dřevěný přístřešek nad pokladnou 1992 - archeologický výzkum ve V části paláce, položení drenáže u S a V stěny, vyvedena na parkán v hl. 4m. - poslední dvě místnosti kasemat odděleny a pronajaty p. Schulzovi; zřízena kavárna Barbarossa 1993 - archeologický výzkum v nádvoří a mezi kaplí a palácem, kde položena drenáž - zastaven provoz letního kina - oprava střechy nad kasematy - oprava rovné střechy na Černé věži - oprava vypadlého římsového kamene nad Výpadní brankou 1994 - zavřena kavárna Barbarossa - generální oprava mostu; výměna dřevěného obložení, zpevnění středního pilíře - výměna etážového topení za elektrické přímotopy - archeologický výzkum plochy před palácem 1995 - zdvojena drenáž podél S zdi kaple, prodloužena podle Z zdi kaple. - rekonstrukce prostřeních 2 síní kasemat, restaurována kachlová Chebská kamna W. Russe, otevřena výstava Chebské kamnářství. - nové osvětlení dolní kaple a výstavy kamnářství v kasematech - rozmístění a instalace restaurovaných kamenných plastik z muzejní sbírky na tarasní zdi u JV bastionu 1996 - zahájena oprava vstupního portálu - likvidace promítací kabiny letního kina 1997 - odtěžení a odvoz navážky mezi kaplí a JV bastionem (současně archeologický výzkum), rozmístění slovanských náhrobních kamenů před kaplí a přemístění kamenných barokních plastik k hradbě u Kuchlhausu, zbořena zeď u JV bastionu - odtěžení části klenebního zásypu nad průjezdem a pokladnou, postavení nového dřevěného provizorního přístřešku. - nový archeologický výzkum v paláci (střední příčka, vchod, Z kruh. spižírna) - vyklizen zasypaný sklípek u vstupu do paláce, archeologicky prozkoumán, rekonstruována klenba - vykopána odvodňovací kanalizace od SV rohu kaple do paláce a opěrným pilířem ven - rekonstrukce opěrných pilířů paláce 1998 - dokončena rekonstrukce portálu hlavní brány - archeologický výzkum uvnitř kaple (v S sakristii základ starší stavby) - osazení nových mřížových dveří u sakristií a schodů na půdu - zpevňování V hradby - vykopání šachet a podbetonování V rohů kaple proti dalšímu sesedání - vykopán (archeologicky) kanál v délce 40m Z-V podél J průčelí kaple od Kuchlhausu k V hradbě. Šachty a S-J přípojku od průjezdu ke kapli kopala fa. Stavitelství bez ohlášení. Za kaplí vyzvednut z hl. údajně 2,5m žulový překlad románského okna (přestěhován v březnu 1999 před vchod do arch. expozice, v červenci dovnitř). 1999 - upraven terén kolem celé kaple (Pozemní stavby Cheb), srovnáno a vydlážděno nádvoří, postavena v náznaku předštaufská hradba, zřízeno osvětlení nádvoří a kaple zvenčí, pokácené dva stromy: jasan Z od kaple a dub u paláce - archeologický výzkum: 1) u Z stěny kaple 5 hrobů, 3 náhrobní kameny, objeven základ předsíně paláce 2) rampa do paláce: okraj pohřebiště s 8 hroby (korály), středověká dlažba 3) před palácem: sklep č. 2, základ palácové předsíně 4) nádvoří: základ předštaufské hradby a neznámého objektu Z od ní 5) dvůr u kasemat: šikmá barokní dlažba, pod ní základ předštaufské J věže, v jejím vnitřním prostoru slovanská zemnice.

Šebesta 1999