přeskočit k navigaci »

Palác

Počet zobrazení: 6105

Kategorie: Chebský hrad

Adresa: Dobrovského 21

 
 
 

Palác

Podstatnou součástí královské falce, a i částí nejvýstavnější, byl palác. Bylo tomu tak i na štaufské falci v Chebu. S velkým slavnostním sálem, dvěma komnatami se záchody a krby a možná i malou domácí kaplí. Postaven byl v severovýchodní části zástavby nad skalnatým srázem.  Z prvního patra se zachovala jen severní a východní zeď se sdruženými románskými okny, na jihu jen zeď spodní části. Na jižní straně byl pravděpodobně přímý přístup do horního patra kaple.                           

(RS)

 

Texty

 
 

Kunst 1992

Palác Dnes jsou zachovány jen vnější zdi k okapu. Jižní stěna je rozpadlá. Dvouposchoďová obytná a pevnostní stavba dlouhá 47,5 m a 12,8 m široká (hrázděné horní patro přistavěno nejdříve v 15. století). V přízemí byly místnosti služebnictva, místa na topení a pravděpodobně vězení. V příčné ose dělila zeď dvě místnosti, v podélné ose nesla řada opět trámový sloup, ležící na stranách na výstupcích zdí. Krakorce ukazují na pozdější snížení. V horním poschodí označují velká sdružená arkádová okna slavnostní sál: tři skupiny pěti oken k severu, dvojité okno na východ. Dvoulodní plocho pokrytý sál měří 24,5 x 9,8 m; jeho vchod byl na západní straně. K němu přiléhají byty, přístupné spojovací chodbou ze dvora k přilehlé hospodářské budově. Ze zachovalých oken na severní stěně se dá rekonstruovat rozdělení: Místo kaple s biforiem a okrouhlým oknem (dokazuje to kříž na biforiu); reprezentativní komnata s krbem, záchodový výstupek, okrouhlé okno a biforium; druhá malá místnost s krbem, záchodový výstupek a okrouhlé okno a třírohá spojovací místnost bez okna k vedlejšímu hospodářskému traktu. Důležitá novinka tohoto paláce je, že se otvírá reprezentativně navenek (předtím nalezneme jen v Norimberku). Jeho průčelí vede přes severní kamenný úpad hradní skály bez přechodu z obranné zdi a otvírá se nahoře pravidelným řazením nádherných arkádových oken v trůnním sále. Tyto elegantní kulaté oblouky na štíhlých mramorových sloupech, z nichž přecházejí čtyři ozdobné hlavice do šířky zdi, činí vzdorovitou obrannou zeď pohledným průčelím. Že se na ni nasazují nepravidelně okna a záchodový výstupek obytných komnat ukazuje, jak byl tento nový typ vnějších průčelí ještě nevyzrálý. (Hlavice sloupů byly částečně v 19. stol. obnoveny). Význam: Jedna z prvních Barbarossových falcí. Trůnní sál a obytné komnaty jsou spojeny pod jednou střechou a spojeny chodbou a současně tvoří vnější reprezentativní průčelí.

Kunst 1992,583-4

 
 

Katalog 1994

Palác

Stěna paláce na severním svahu hradního nároží přechází téměř nezřetelně v obrannou zeď. Vybudována z nepravidelného břidlicového kamene je přerušena pouze třemi arkádovými okny z žuly a mramoru, která tvoří vždy s 5 oblouky v pravidelném členění galerii. Tyto elegantní oblouky na štíhlých mramorových sloupcích, přecházející zdobenými hlavicemi do silné zdi, proměňují mohutnou obrannou zeď v ukázkovou fasádu. Palác se tak otevírá vnějšímu světu jako reprezentativní stavba. A to je novinka v dosavadním způsobu výstavby falcí, kterou předtím nalezneme pouze v Norimberku. Obytná část falce je dlouhá 47,5 m a široká 12,8 m. Její prostorové rozdělení lze rekonstruovat podle umístění oken. V levé části se nacházel slavnostní sál o rozměrech 24,5 x 9,8 m, vpravo pak dvě relativně velké prostory s kulatým oknem,jedním či dvěma obloukovými okny a záchodovým arkýřem, který lze ještě dnes rozpoznat ve čtverhranném otvoru. Nepromyšlená kombinace výstavných arkádových oken s nepravidelně rozmístěnými okny a záchodovými otvory ukazuje, jak nový a nevyzrálý byl tento typ vnější fasády. Mlýnská věž na západní straně je pozůstatkem opevnění z 15. století a působí před románskou stěnou jako přilepena. Z paláce se zachovalo jen obvodové zdivo do výše prvního patra. V přízemí se nacházely místnosti pro služebnictvo, prostory pro vytápění a bylo zde pravděpodobně vězení. Přízemí bylo napříč rozděleno zdí do dvou prostor a trámový strop usazený na stranách na zdi byl podélně nesen řadou opěrných sloupů. Zachované krákorce ukazují na pozdější, nižší usazení. Podoba prvního patra se slavnostním sálem je dána arkádovými okny usazenými v obloukovitých nikách, kterými byl přesně určen dopad světla. Ze dvou místností ve východní části paláce pak vedla na nádvorní straně paláce chodba, která propojovala sál s již nestojící hospodářskou budovou. Propojení obytné a reprezentační části spojovací chodbou je další novinkou ve stavebním vývoji paláce, jehož vzor je předpokládán v norimberském paláci.

Katalog 1994,15

 
 

Šebesta 1998

Palác

Palác býval nejhonosnější stavbou, určenou k zasedání říšského a dvorského sněmu a mnohým slavnostním příležitostem za přítomnosti panovníka. Dnes je z paláce zachované jen obvodové zdivo. Na jeho severní zdi je patrné rozdělení stavby na dvě části. Celou východní polovinu zabíral slavnostní sál, jehož severní stěnu směrem k Ohři prosvětlují tři pětidílná románská okna s mramorovými sloupky. V čele sálu je dvojdílné okno, dělené rovněž mramorovým sloupkem s trapézovou hlavicí. Jižní zeď vlastního paláce nestojí a není jediný podklad pro představu o jejím členění. Zbylo pouze žulové ostění portálu původního vchodu uprostřed jižní fronty budovy, vedoucího přímo do slavnostního sálu. Podle členění západní části severní zdi lze usuzovat na to, že tato polovina domu byla rozdělena na dvě komnaty. Pravidelně se zde opakují románská okénka domácích kaplí, komíny od krbů, vstupy do arkýřových prevétů, vysunutých na krakorcích a kruhová větrací okénka vysoko u stropu. Přístup do komnat byl z chodby podél jižní stěny, ve které jsou dodnes dva okenní otvory a jedny zazděné dveře, slabě patrné na vnitřní straně. Dnes otevřené průhledy v obou západních koutech objektu jsou druhotné. Kamenné krakorce po celém obvodu stavby ukazují výšku trámové podlahy, podepřené dřevěnými sloupy uprostřed. Suterén byl původně ve svahu a až do 15. století nebyl využíván. Jen malá střílnová okénka, symbolizující obrannou funkci vnější zdi, zajišťovala větrání. Přístupný byl po dřevěných schodech v jihovýchodním rohu velkého sálu. Ve druhé polovině 15. století došlo k významným stavebním úpravám. Svažité dno suterénu bylo srovnáno a upraveno na maštale se zázemím, v popisu ze 16. století se zde uvádí zbrojní sklad. Přístup sem byl prolámán pod hlavním vstupem do sálu a z nádvoří k němu musela být vykopána svažitá rampa. Vykopaný materiál byl použit k planýrce v suterénu u vnější zdi. Zde byla při archeologickém výzkumu zjištěna obrácená stratigrafie, ve které se středověká keramika nacházela pod starší slovanskou. Pod komnatami v západní polovině byly umístěny kamenné a cihlové kruhové spižírny, které odkryl v roce 1911 berlínský architekt Julius Ernst Jonas. Okolo hradu byl vybudován parkán městského opevnění, ke kterému patřily dvě bašty, Skalní a Mlýnská věž. Nad palácem bylo postaveno hrázděné obytné patro. To však během dvou staletí zcela zchátralo a v roce 1740 muselo být i se střechou strženo. Při barokní přestavbě v 18. století byly podélné zdi paláce, zbavené vnitřní vazby a zatížené z jedné strany nasypanou zeminou, zpevněny opěrnými pilíři. Palác však zůstal ruinou a úplný rozpad zbrzdilo jen konzervování zdiva koncem 19. století.

Šebesta 1998

 

Provozní doba

Otvírací doba je shodná s otvírací dobou celého areálu hradu Cheb:

Období Dny Čas
1.1. - 28.8. sobota - neděle 10:00 - 15:00
1.3. - 31.3. sobota - neděle 10:00 - 17:00
1.4. - 31.5 úterý - neděle 10:00 - 17:00
1.6. - 30.6. úterý - neděle 10:00 - 18:00
1.7. - 31.8. pondělí - neděle 10:00 - 18:00
1.9. - 31.10. úterý - neděle 10:00 - 17:00
1.11 - 31.12. sobota - neděle 10:00 - 15:00
 

Vstupné

V rámci vstupného platného pro celý areál hradu Cheb:

Vstupné Cena
Dospělí 60 Kč
Děti do 6 let, ZTP/P zdarma
Děti 6 - 15, studenti, důchodci 30 Kč
Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 140 Kč
Příplatek za průvodce 20 Kč/osoba
 

Kontaktní údaje

Adresa: Dobrovského 21

Telefon: +420 602 169 298

E-mail:  kastelan@hrad-cheb.cz

Web: www.hrad-cheb.cz

Facebook: https://www.facebook.com/pages/Hrad-Cheb/310650255669207

 

Obrázky

Palác. Pohled od SZ. Grueber 1864

Palác. Pohled od SZ. Grueber 1864

Palác od západu. Kolem 1900

Palác od západu. Kolem 1900

SOkA Cheb, F 770, sign. 135-13

Palác od západu. Kolem 1910

Palác od západu. Kolem 1910

 
Palác. Pětidílné okno.1999

Palác. Pětidílné okno.1999

Palác. Půdorys a severní stěna. Grueber 1864

Palác. Půdorys a severní stěna. Grueber 1864

Palác. Plán z roku 1694

Palác. Plán z roku 1694

 
Palác. Pětidílné okno. Schürer 1934

Palác. Pětidílné okno. Schürer 1934

Palác. Pětidílné okno. K. Huss. Kolem roku 1820

Palác. Pětidílné okno. K. Huss. Kolem roku 1820

Palác. Severní stěna. Schürer 1934

Palác. Severní stěna. Schürer 1934

 
Palác. Hlavice a patky. Schürer 1934

Palác. Hlavice a patky. Schürer 1934

Palác. Hlavice a patky. Schürer 1934

Palác. Hlavice a patky. Schürer 1934

Palác. Pětidílné okno. Šrámek 1932

Palác. Pětidílné okno. Šrámek 1932

 
Palác. Okna v severní stěně. Šrámek 1928

Palác. Okna v severní stěně. Šrámek 1928

Palác. Hlavice pětidílného okna 1. Šrámek 1932

Palác. Hlavice pětidílného okna 1. Šrámek 1932

Palác. Hlavice pětidílného okna 2. Šrámek 1932

Palác. Hlavice pětidílného okna 2. Šrámek 1932

 
Palác. Hlavice pětidílného okna 3. Šrámek 1932

Palác. Hlavice pětidílného okna 3. Šrámek 1932

Palác. Románské okno. Šrámek 1932

Palác. Románské okno. Šrámek 1932

Palác od severu. RS 2004

Palác od severu. RS 2004

 
Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

 
Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

Palác 2013

 
 

 
Encyklopedie Cheb

Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.