přeskočit k navigaci »

Knihovna

Počet zobrazení: 6103

Kategorie: Významné veřejné stavby

Adresa: Obrněné brigády 572/18

 
 
 

Kreuzingerova lidová knihovna

Postavena v letech 1909 - 1910 teplickým architektem von Loosem. S velkou čítárnou a přednáškovým sálem pro 300 lidí se měla stát vedle divadla dalším kulturním centrem Chebu. Stavba je ze tří stran propojena valbovými střechami s reprezentativními fasádami, které zdobí fantazijní secesní ornamenty z nejrůznějších materiálů.

(Katalog 1994,84)

 

Texty

 
 

EJ 1912

Lidová knihovna Dominika Kreuzingera

Dne 21. dubna 1903 zemřel v Arcu, vzdálen svému milovanému městu Chebu, pan Dominik Kreuzinger, továrník v Chebu. Pan Kreuzinger byl nadaný, vědecky vzdělaný a zdatný muž ušlechtilé povahy. Dokázal to jeho život, jeho soukromá i veřejná činnost. Nejlepším veřejným svědectvím této skutečnosti se stal po smrti tohoto bodrého muže zanechaná závěť z 15. srpna 1902, v němž určil částku 400 000 korun na zřízení lidové knihovny. Tím bylo konečně splněno dávné přání všech vzdělaných a studia dbalých obyvatel města Chebu.

Pan Kreuzinger určil ve své závěti, že jeho švagr pan Adolf Niklas, vrchní inženýr v Teplicích a jeho přítel pan JUDr. Eduard Lederer advokát v Chebu, mají předložit nadačnímu úřadu všechny návrhy na zřízení lidové knihovny. Oba jmenovaní pánové se horlivě ujali věci a po důkladném předběžném prostudování záležitosti bylo získáno za pomoci chebského starosty dr. Gustava Gschiera v bezprostřední blízkosti divadla na rohu Gschierovy (dnes Hradební) ulice pěkné staveniště. Na vypsanou soutěž na budovu se sešlo 38 návrhů. Tři z nich byly vyznamenány cenami a dvěma návrhům vysloveno uznání. Vypracováním detailních plánů byl pověřen pan architekt v. Loos z Teplic, který je zhotovil za paušální částku 2000 korun. Podrobný projekt byl vypracován pod dohledem pana vrchního inženýra Adolfa Niklase a stal se základem pro veřejné oznámení stavby a jejího zadání.

Mezi 14 nabídkami se vyskytla také nabídka pana stavitele Franze Krause v Chebu, jehož generální nabídka se 7 procenty slevy nejlépe vyhovovala a vedla k dohodě, že jmenovaný stavitel provedl největší část stavby a jen jednotlivé části stavby byly zadány přímo.

Toto se stalo v srpnu 1908, se stavbou se započalo 17. srpna. Vlastní stavba byla dokončena v roku 1909 a rok 1910 byl věnován zařizování knihovny. Teď bylo nutno dát budoucí správu knihovny do rukou spolehlivého muže. Pan Karl Kreuzinger se horlivě snažil takového nalézt. Byl jím pan ředitel Schönecker. Podařilo se získat i snaživou knihovnici, slečnu Laubnerovou, která se zaníceně vrhla do služby dobré věci. S odbornou znalostí prováděla vše potřebné, zahájila rozsáhlou katalogizaci a vykonala všechny přípravy k uvedení knihovny do chodu a k jejímu otevření.

Toto otevření se konalo dne 12. února 1911 v 11 hodin dopoledne. Velký zájem o tento ústav se projevil i velkou účastí obyvatel Chebu na této slavnosti. V přednáškovém sále, kde se slavnost pořádala, bylo plno. Krátce po 11. hodině přišli členové kuratoria. Pan dr. Lederer, vykonavatel závěti a přítel zemřelého, vstoupil na podium. Několika krátkými slovy pozdravil přítomné a udělil slovo panu vrchnímu okresnímu zdravotnímu radovi dr. Quirsfeldovi, členu kuratoria a předsedovi Vědeckého spolku v Chebu. Slavnostní řeč byla velkoryse pronesena a odměněna velkým potleskem. Řečník vyzdvihl význam lidové knihovny všeobecně a chebské lidové knihovny obzvláště. Pronesl slova uznání krásnému činu ušlechtilého zakladatele. Potom pan vrchní inženýr Niklas informoval o vzniku knihovny, vyslovil všem spolupracovníkům na tomto díle vřelý dík a prohlásil knihovnu za otevřenou. Nato se ujal slova opět pan dr. Lederer. Doplnil zprávu pana Niklase v tom smyslu, že je třeba objasnit velké zásluhy o knihovnu a uvedl další dary více členů rodiny zakladatele. Nemá však právo uvést jejich jména. Poděkoval také všem přítomným za účast a poprosil o pozornost při prohlídce dalších  prostor knihovny pod vedením pana ředitele.

Tím byla slavnost skončena a její účastníci se odebrali do čítáren v přízemí a dalších místností knihovny, aby si je prohlédli. Všichni návštěvníci byli velmi spokojeni s tím, co viděli, a budovu knihovny opustili s vědomím, že se stala důstojným domovem pro vzdělání a mravnosti ve smyslu ušlechtilého zakladatele a k užitku a požehnání všem obyvatelům jeho otcovského města Chebu.

Nakonec je ještě nutno krátkými slovy popsat budovu a její zařízení. Použijeme k tomu odborné líčení stavitele nové lidové knihovny pana stavitele Franze Krause v Chebu, které chceme doplnit zdařilými fotografiemi.

Budova Knihovny Dominika Kreuzingera zachovává ve své klidné, ušlechtilé architektuře už zvenku charakter veřejného objektu, sloužícího zájmům veřejného blaha. Šťastná volba klidného staveniště, ležícího mimo městský ruch, umožnila architektovi situovat budovu tak, že odpovídá nejpřísnějším požadavkům na světlo a vzduch a vystupuje před diváka jako nádherná stavba nekrytá ze tří stran.

Ohraničena ulicí a oddělena od ní zahradou, tyčí se vzhůru budova ze zelených ploch trávníku na mohutné kvádrové podezdívce, v mocné a přesto již svou siluetou klidně působící architektuře. Vnější architektura budovy vychází z baroka a nejdecentnějším způsobem navazuje na modernu.

Strana s vchodem je obrácena k východu. Je tu prostorná předsíň s mohutným oknem s  obloukem. Vedou k ní široké volné schody s kamennou balustrádou.

Hlavní čelo budovy obrácené na jih sděluje pozorovateli účel budovy. Široký postranní risalit se štítovou korunou nese nápis ve stylovém rámci a na dalším místě je velký reliéf s alegorickými postavami v životní velikosti, který je mistrně uměleckým vyobrazením předávání nesmrtelných děl našich básnických mistrů lidem nejrůznějších profesí

Fasáda do Gschierovy (dnes Hradební) ulice je v celé šíři korunována štítem, jehož krásné linie se zvedají působivě proti mohutné tmavé mansardové střeše. Arkýř, který vévodí této straně, korunuje kamenná balustráda.

Podobně účinné a charakteru nadačního ústavu přizpůsobené je rovněž účelné a přehledné vnitřní uspořádání budovy, které umožňuje každému návštěvníkovi jednoduchou orientaci.

Široké zádveří dělí předsíň od nádherného vestibulu, jehož neobyčejná vkusná výzdoba působí přátelským dojmem. Po pravé ruce vedou mramorové schody do prvního patra, zatímco nalevo před vchodem nad mramorovým krbem vítá návštěvníka bronzový reliéf ušlechtilého zakladatele. Návštěvník vchází přímo do půjčovny, z které je přístupný sál s knihami a čítárna.

V prostorném sále s knihami o 120 m² podlahové plochy najdeme přehledně uspořádané regály s knihami, zatímco široká galerie kolem sálu slouží k ukládání dalších přírůstků.

Velmi dobře osvětlená čítárna vyhovuje svou velikostí všem požadavkům. Její vkusné zařízení se shoduje s prosvětleným příjemným sálem. Účelné uspořádání čtenářských stolů a oddělovací stěny umožňují každému čtenáři nalézt zde tiché, nerušené místečko.

V prvním poschodí se nalézá vedle bytu správce a zasedacího pokoje velký přednáškový sál, jehož zřízení podstatně pomohlo potřebám našeho města. Také tento sál prostorově naprosto vyhovuje; nabízí mnoha návštěvníkům místo, a protože má bezvadnou akustiku, rádi a často jej využívají přednášející i publikum.

V suterénu, který je díky bezvadné stavbě ve všech místnostech naprosto suchý a dobře osvětlený, jsou ještě náhradní prostory pro uložení knih; ty jsou s vlastním knižním sálem bezprostředně spojeny. Zde jsou také umístěny další potřebné prostory pro knihovnu včetně bytu pro domovníka a kotelny ústředního topení.

Tak nabízí budova Nadace Dominika Kreuzingera ve všech směrech jen to nejúčelnější a nejlepší. Kéž by tento nový ústav, který je vybaven bohatým a vybraným knižním fondem a o jehož další existence je zajištěna samotným zakladatelem, svůj smysl, přinést vzdělání a vědu lidem, zcela naplnil. Zakladatel si sám sobě tímto hrdým darem svému domovskému městu postavil věčný památník. 

(EJ 1912,229-234)

 
 

Eger 1931

Knihovna Dominika Kreuzingera

 Už dlouho má největší význam lidová knihovna Dominika Kreuzingera. Byla založena před válkou a za svůj vznik děkuje odkazu chebského továrníka ing. Dominika Kreuzingera, zemřelého roku 1903. Podle vůle zakladatele měla být lidová knihovna samostatné vzdělávací německé zařízení, které by poskytovalo všem kruhům obyvatel Chebu dobrou literaturu a přednášky. Podle toho byla v letech 1908/09 postavena vlastní budova lidové knihovny. Je v ní prostorná čítárna, velká místnost pro knihy s halou a půjčovnou, přednášková místnost pro 300 posluchačů s vlastním projektorem a potřebnými vedlejšími místnostmi.

 Lidová knihovna Dominika Kreuzingera byla otevřena 12. února 1911. Ve vkusně a účelně zařízené čítárně knihovny je vyloženo 44 novin všech stranických směrů a 56 časopisů. Kromě toho mají čtenáři k dispozici ještě příruční knihovnu. Čítárna je denně otevřena a je velmi silně navštěvována, hlavně v zimních měsících.

 V knihovně je v současnosti 15 380 svazků z oblasti krásné literatury a ze všech oblastí vědy, jsou zde i hudební díla. Knihy jsou katalogizovány podle amerického desetinného systému. Při zakoupení levné čtenářské průkazky si mohou občané města půjčovat u denně otevřených výpůjčních přepážek. Počet zapsaných čtenářů v posledních letech byl průměrně 2 500, počet vypůjčených svazků 72 000.

 (Eger 1931,103)

 
 

Sturm 1952

Kreuzingrova lidová knihovna

V kulturním životě Chebu získala lidová knihovna Dominika Kreuzingera pozoruhodnou pozici, stala se střediskem a duchovním podněcovatelem mnohých vzdělávacích snah. Tato knihovna vděčí za svůj vznik odkazu chebského továrníka ing. Dominika Kreuzingera, zemřelého roku 1903. Byl to mnohostranně kulturně vyspělý muž. Podle vůle zakladatele se měla lidová knihovny stát samostatným vzdělávacím ústavem pro všechny vrstvy chebského obyvatelstva.

Budova byla postavena v letech 1909-1910 z majetku nadace. Je v ní prostorná čítárna, sál, přednášková místnost pro zhruba tři sta posluchačů a příslušné sklady knih s půjčovnou. Také je zde místnost pro porady a další vedlejší místnosti. Otevřena byla počátkem roku 1911 (12. února). Byly zde v denně otevřené čítárně k dispozici četné noviny a časopisy. Počátkem třicátých let tu bylo k dispozici 44 novin a 56 časopisů pro návštěvníky. Denně se půjčovaly knihy z oblasti krásné literatury a všech odvětví vědy a také hudební díla. Zapsaných čtenářů bylo v roce 1930 přes 2 500. Počet vypůjčených děl byl 72 000 knih.

Podle smlouvy Kuratoria Kreuzingerovy lidové knihovny s městem Chebem převzala knihovna úkoly obecní knihovny uložené zákonem o lidových knihovnách z roku 1919. Podle tohoto zákona o obecních knihovnách určilo město na pořizování a udržování stavu knižního fondu každoročně určitou částku podle počtu německých obyvatel. Výběr knih při nákupu byl záležitostí městské knihovní rady, která se skládá ze zástupců politických stran, čtenářů a Kuratoria Kreuzingerovy knihovny. Přitom jsou respektována přání čtenářů.

Vedle nejvlastnějšího úkolu lidové knihovny tento ústav podle přání zakladatele zavedl pravidelné přednáškové cykly. Během mnoha let bylo v přednáškové síni této budovy uspořádáno mnoho přednášek z nejrůznějších oblastí vědy, vlastivědného výzkumu, umění, jakož i četné literární pořady. Výběr přednáškových témat a přednášejících prováděl vlastní výbor, v němž byli zástupci kuratoria a Okresníhp vzdělávacího výboru. Hlavní snahou bylo získat pro obsahově pestré přednášky z oblasti vědy a umění dobré odborníky. Tyto vzdělávací přednášky, konané pravidelně v určitý den v týdnu, se staly trvalou, oblíbenou akcí pro obyvatele. Kromě těchto přednášek a literárních pořadů byla v lidové knihovně pořádána pravidelná hudební a pěvecká představení. Tímto tvořila lidová knihovna vedle městského divadla jednu z nejdůležitějších základen kulturního života v Chebu.

Duší všeho vzdělávání, které najdeme v činnosti tohoto ústavu, byl profesor gymnázia Anton Krauss, idealista humanistického ducha a plný lásky k domovu. V něm měl Cheb a široké Chebsko také znalce a obětavého bojovníka především v místní kulturní tradici, kterou se neúnavně snažil chránit a prohlubovat jako vydavatel časopisu "Unser Egerland" od roku 1920.

(Sturm 1952,405)

 
 

Kunst 1992

Lidová knihovna

Dalším kulturním vrcholem ve spektru chebských vzdělávacích institucí se stala lidová knihovna Dominika Kreuzingera na rohu Gschierstraße/Goethering (dnes ul. Hradební a Obrněné brigády). Byla postavena v letech 1908-1910 z majetku nadace Dominika Kreuzingera, továrníka a podnikatele ve strojírenství, podle plánů teplického architekta vorn Loose, který uspěl ve vypsané soutěži. Stavbu provedl chebský stavitel Franz Kraus. Slavnostní otevření knihovny se uskutečnilo 12. února 1911.

Budova se nachází uprostřed areálu porostlého zelení, který je ze všech stran volný, což mělo umožňovat optimální dopad světla. Z vnějšku chybí překvapivě tradiční odznaky hodnosti; každá systematika a souměrnost je pokud možno potlačena. Pouze na jednom půlkruhovém arkýři uprostřed západní stěny a na vstupním prostoru přednostně upraveném jako pavilón ve východní části je umístěn motiv ozdobného sloupu bez konstruktivní funkce.

Věříme, že stojíme před secesní vilou postavenou s fantazií a jasnou vzrušivostí: V pulzujícím rytmu se chvěje silueta průčelí nad podélnými stěnami a štítem, které se rozprostírají buď nad celou čelní stranou nebo tvoří vrchol po stranách vytaženého rizalitu. Ornament, který se zde volně vine nad plochou a jako rám kolem oken, portálů a dříky sloupků, je přejat v celé šíři historicky ještě z rokoka. Pouze na jednom velkém reliéfu na jižním průčelí, který představuje předávání básnických děl lidem nejrůznějších profesí, se objevují právě patos a přísnost pro třicátá léta tak typického „sochařského slohu“. Vnitřek je věcně a funkčně zařízen, ačkoliv zde byly za kmotra ještě historické tvary, jako například u dveřních rámů ovlivněných renesancí. Vedle knihovních prostor je v budově ještě velká přednášková místnost pro 300 posluchačů.

(Kunst 1992, 212)

 

Kontaktní údaje

Adresa: Obrněné brigády 572/18

 

Obrázky

Knihovna. Celkový pohled od JZ. K. Satzke 1911

Knihovna. Celkový pohled od JZ. K. Satzke 1911

Knihovna. Čítárna kolem roku 1920

Knihovna. Čítárna kolem roku 1920

Knihovna. Přednáškový sál. K. Vorias 1911

Knihovna. Přednáškový sál. K. Vorias 1911

 
Knihovna. Výřez leteckého snímku z roku 1927

Knihovna. Výřez leteckého snímku z roku 1927

Knihovna. Situační plán. Adolf Niklas, Teplice 1908

Knihovna. Situační plán. Adolf Niklas, Teplice 1908

Knihovna. Stavební plán 1908. Půdorys

Knihovna. Stavební plán 1908. Půdorys

 
Knihovna. Stavební plán 1908. Půdorys přízemí

Knihovna. Stavební plán 1908. Půdorys přízemí

Knihovna. Stavební plán 1908. Průřez

Knihovna. Stavební plán 1908. Průřez

Knihovna. Stavební plán 1908. Podélný řez

Knihovna. Stavební plán 1908. Podélný řez

 
Knihovna. Projekt 1908. Severní fasáda

Knihovna. Projekt 1908. Severní fasáda

Knihovna. Projekt 1908. Východní fasáda

Knihovna. Projekt 1908. Východní fasáda

Knihovna. Prokjet 1908. Západní fasáda

Knihovna. Prokjet 1908. Západní fasáda

 
Knihovna. Projekt 1908. Jižní fasáda

Knihovna. Projekt 1908. Jižní fasáda

Knihovna 2013

Knihovna 2013

Knihovna 2013

Knihovna 2013

 
Knihovna 2013

Knihovna 2013

Knihovna 2013

Knihovna 2013

Knihovna 2013

Knihovna 2013

 
 

 
Encyklopedie Cheb

Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.