Dům Simona a Anny Wetzlerových

V roce 1878 se manželé Simon a Anna Wetzlerovi rozhodli vybudovat rohový dům na křižovatce dnešní ulice Svobody a ulice Májové. Projekt, který ještě téhož roku vyhotovil Carl Haberzettl, náležel bezesporu k nejambicióznějším stavebním záměrům z rané fáze výstavby Bahnhofstrasse. Dvoupatrová budova v neorenesančním duchu měla zabírat dvě stavební parcely, přičemž její hlavní objem byl situován do míst, kde byla později vybudována Česká eskomptní banka. Již v lednu 1879 bylo manželům zřejmé, že projekt v původním měřítku je nad jejich finanční možnosti a rozhodli se realizovat pouze jeho dílčí část. Výsledné průčelí, necelá polovina zamýšlené výstavby, tak působí značně torzovitě a nevyváženě, zejména díky postrannímu rizalitu s balkóny. V létě 1879 proběhla kolaudace objektu, v jehož přízemí se vedle vstupu nacházely také čtyři obchody. Bratři Wetzlerové zde provozovali vlastní spedici, přičemž nabízeli zejména přepravu obilí, brambor a slámy (své sídlo měla firma také ve Vídni). Před první světovou válkou našel v parteru domu své místo ještě obchod s kožešinami Rudolfa Fischla a květinářství (potomci Niklase Seidla). V roce 1933 byl v přízemí vybudován podle projektu Karla Mattusche první moderní Automat-bufet v Chebu. O čtyři roky později zde provedl ing. Karl Pascher adaptaci prodejny prostějovské firmy Rolný, která zejména v období první republiky patřila mezi nejznámější české výrobce oděvů. Po válce se v budově i nadále provozoval Automat (bufet) a oděvní služby, nově zde bylo zřízeno holičství a kadeřnictví, kde působil vyhlášený holičský mistr Saxa.

Autoři textu: Zbyněk Černý - Karel Halla - Hana Knetlová

Poznámka

Literatura:

Zbyněk Černý - Karel Halla - Hana Knetlová, Que procedit. Historie pěší zóny v Chebu / Geschichte der Fussgängerzone in Eger, Město Cheb 2010, s. 80-83.

Projekt

Carl Haberzettl

Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.

Kontaktní údaje

Obrázky

Zobrazit video »