Dům Schirndinger

Prökl 1877

Dům Schirndingerů

Ze stavebního hlediska je nejzajímavější budovou starý rodový dům Schirndingerů čp. 508 v širší spodní části náměstí poblíž cesty k městskému farnímu kostelu. Jen 30 stop široký, má 3 okna v průčelí, je přes 100 stop vysoký, výjimečný svým ke straně posunutým pěkným portálem s lomeným štítem, a má nad přízemím ještě 3 patra. Jeho štíhlý štít je zdoben vystupujícím, velmi zdobným, přes 3 patra vystupujícím obložením s cimbuřím a věžičkami. Silný kamenný sloup uprostřed přízemí nese jeho křížovou klenbu a skoro celou prostřední část prastaré budovy; jsou na něm na podstavci a na hlavici znaky, číslice a nápisy, které ještě odolávají rozluštění, protože jsou silně zabílené.

Jen později vestavěné lehké zdi protínají velice pěknou vstupní halu a horní patro, stejně jako ve dvoře nádhernou dvoupatrovou arkádovou chodbu při vedlejším křídle. Z dvou pokojů byly stropy,  zdobené uměleckými figurami a bohatou řezbářskou prací s obklady stěn z 1. a 2. patra tohoto domu, stejně jako umělecky zpracovaný stůl s mramorovou deskou, roku 1825 odvezeny na císařský zámek Laxenburg u Vídně. Dům, který od svého postavení zůstává ve staré architektonické kráse a je vyobrazen v Grueberově díle, patřil později rodině Periterů (Bayreuther), nyní obchodníku se sklem Norbertu Riedlovi.

(Prökl 1877/492)

Siegl 1931

Majitelé č.p 508, náměstí 7, dům Schirdingerů

1515-1546 Wolfgang Gartner

1547-1549 Sebastian Gartner

1550-1582 Martin Gerstner

1583-1585 Wolf Dietl

1586-1600 Christoph Wettengel

1601-1622 Johann Werner. Tento prodal dům 6. 10. 1623 následujícímu

1623-1629 Gregor Bareuther*

1630-1646 Jeho dědici. V době Valdštejnovy katastrofy, 1634, byla v tomto domě kancelář polního maršála Illo, který bydlel vedle v č.p. 509. V ubytovacím listě je uvedeno v domě dr. Glitze, protože dr. Glitz pojal za manželku vdovu radního Gregora Bareutha.

1647-1665 Johann Ernst Bareuther

1666-1667 Jeho dědici, kteří nechali dům 30. 9. 1667 připsat následujícímu

1668-1706 Georg Andreas Schmiedl von Seeberg

1706-1707 Jeho dědici

1708-1717 Maria Rosina Müsslin, která prodala 21. 3. 1717 dům následujícímu

1718-1722 Niklas Veyl

1723-1728 Jeho vdova

1729-1738 Její dědici

1739-1749 Georg Adam Veyl

1750-1774 Jeho dědici. Jeho dědička Franziska, provdaná Aquilar prodala dům 23. 7. 1774 následujícímu

1774-1832 Andreas Riedl. Kupní smlouvou z 11. 8. 1832 přechází dům manželům Karlu a Barbaře Riedlovým.

1832-1839 Tito manželé. Polovina, náležící prvním, byla 11. června 1839 přiřčena Karlu Norbertu Riedlovi, načež i Barbara Riedlová ji témuž také přenechala. Na jeho svolení připadl dům s potvrzující listinou z 19. 11. 1884 jeho synu Karlu Riedlovi; městská obec jej koupila od jeho dědiců 17. 6. 1925 za 148 000 Kč.

*Jeho erb a jeho manželky Ludmilly s nápisy: GREGORIVS PARREITER 1627 A LVDAMILA PARREITERIN G. S. V. P. je zazděn vpravo v domovní chodbě.

(Siegl 1931/64)

Peťas 1966

Výstavba měšťanských domů v 2. polovině 14. století nebyla tak intenzívní, jako tomu bylo ve všech královských městech v Čechách a zejména v Praze, protože v Chebu byla hustota středověké zástavby tak velká, že např. v historickém jádru bylo v té době již asi 720 domů. Velký počet domů zřejmě na skromné ploše nesl sebou také sníženou možnost větší kamenné zástavby. Teprve na sklonku 14. století zaznamenáváme větší stavební činnost na dolní části náměstí. Začínají se stavět rozlehlé patricijské domy, z nichž nejhodnotnější je dům čp. 508 nazvaný Schirndingerovský. Byl postaven na poměrně úzké parcele, v přízemí byla původní dispozice změněna při renesanční přestavbě, v zadním křídle probíhá průjezd s lomenou valenou klenbou a vpravo komora zaklenutá půlkruhovitou valenou klenbou. Průčelí domu o třech okenních osách má vlevo složitě profilovaný portál s vnější archivoltou posázenou krabovými listy a kyticí ve vrcholu. Průčelí zakončuje vysoký štíhlý stupňovitý štít, bohatě členěný.

(Peťas 1966,32)

Kunst 1992

Č.p. 508

Dějiny stavby:

První stavba ranné 13.století. V 15.století znovu postaven. V letech 1622-1626 renovace v renesančním slohu - Gregor a Ludmilla Bareuther. Síně v přízemí a prvním patře nově zaklenuty, nové schodiště a dvorní trakt s arkádami. Roku 1950 odstraněno gotické rozdělení místností a dřevěná konstrukce krovu, když byly chodbami propojeny domy 506, 507 a 508.

Popis stavby: Průčelí: Gotický schodovitý štít s věžičkou, vícepatrově rozčleněn úzkými lizénami, slepými oblouky a větracími otvory. Ozdobné profily líců klenby na oknech. Dříve ve fasádě zapuštěn erbovní reliéf chebských rodů s letopočty 1000,1488,1793. Pěkný lomený portál s bohatě profilovaným ostěním nad pravoúhlých vzpěrách je stranově vyšinutý ze středové osy. Jeho okapová lišta je provázena masitými kraby (částečně uraženy) a ozdobena křížovou kytkou. Lomený oblouk vyplňuje barokní světlíková mříž s kvetoucím akantovým šlahounem.

Vstupní hala s křížovou klenbou z roku 1623 na archaickém routovém sloupu s reliéfem na vysoké pravoúhlé podezdívce (lovecké výjevy: dva nohové, srna, jelen, sokol, lovečtí psi, nápis s mistrovou značkou a letopočtem 1623). Nepoměrně nízká naválková hlavice sloupu se čtyřmi rohovými hlavami. Schody stočené podle dvou podest, provázené profilovanými polosloupy.

Malá předsíň v prvním patře s českou kápí nad spojovacími trámy, položenými přes sebe, které doléhají na dva štíhlé volné sloupy (routový dřík a vysoký, rozetami zdobená patka) a dva hrubě rýhované polosloupy (rozetové hlavice). Na pokračujícím schodišti dochováno gotické pažení k příčnému traktu. Dříve připojená černá kuchyně a hrázděné zdi se nezachovaly.

Třípatrový dvorní trakt s dvouposchoďovou arkádovou chodbou a dřevěnou pavlačí z roku 1603. Arkádové chodby mají křížovou klenbu bez žeber na ozdobných jónských sloupech s vysokými reliéfovanými patkami. V prvním patře zábradlí se segmentovaně obloukovými výklenky. Jemná ornamentika z hlav andělíčků a listy. Pavlač v druhém patře s balustrádou a původně malovaným dřevěným stropem na soustružených sloupcích Bohatá renesanční výzdoba s figurálně vyřezávaným stropem a dřevěným obložením od Adama Ecka prodány roku 1825 na zámek Laxenburg.

(Kunst 1992,600)

Katalog 1994

Dům Schirndingerů

Jeho základní dispozice s 8 m širokou a 52 m hlubokou parcelou vychází z doby založení náměstí počátkem 13. století. Dnešní stavba je z 15. století a je jediným dochovaným, čistě gotickým patricijským domem v Chebu. Stavovským symbolem horní měšťanské vrstvy je stupňovitý štít s odzobnými věžičkami, který je podle vzoru norimberských patricijských domů úzkými lizénami rozdělen do tří pater. Okenní otvory jsou jemně profilované a v ose posunutý portál opatřen bohatými pozdně gotickými ornamenty. Dvůr s arkádou Stavební parcela člení vzhledem ke své hloubce dům na přední a zadní část, které jsou propojeny dvoupatrovou klenutou arkádou s dřevěnou galerií. Arkáda připomíná renesanční dvory norimberských měšťanských domů. Elegantní oblouky obou spodních pater jsou neseny jemnými korintskými sloupy. Vyšší reliéfní sokl v 1. patře přechází v kamenné zábradlí, které je členěné pilastříky a segmentovými oblouky. Mázhaus, křížovou klenbou zaklenutý prostor, spočíval původně na tomto jediném, bohatě zdobeném sloupu s diamantovým dříkem, prsténcovou hlavicí a zvířecími reliéfy na soklu. Tyto stylově do počátku 17. století zařazené renesanční reliéfy pocházejí z doby, kdy byly obytné prostory vybaveny drahocenným táflováním a dřevěnými stropy truhlářem Adamem Eckem. Toto zařízení bylo v roce 1825 odvezeno na zámek Laxenburg u Vídně.

(Katalog 1994,57-8)