Úvod > Historická encyklopedie > Encyklopedie chebských památek > Domy na náměstí > Dům Loimann

Dům Loimann

Počet zobrazení: 5014

Adresa: náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 513/12

Encyklopedické informace
Turistické informace
Mapa
Obrázky
Video

Dům Loimannů

Dům pojmenovaný po významné rodině Loimannů, kteří se jako povozníci a obchodníci z Austenu v Holandsku usazují kolem roku 1700 v Chebu. Abraham Loimann, psaný ještě Lobinat, se v Chebu v roce 1704 oženil, stal se chebským občanem a v roce 1727 koupil na náměstí dům čp. 513, který se stal sídlem rozvětvené rodiny. Jeho syn Josef Johann je v roce 1755 již uváděn jako vznešený senátor a obchodník. Další z Loimannů, Anton Josef (1755-1837) byl již nejen ctěným obchodníkem, ale jako právník a magistrátní rada i důležitou úřední osobou městské správy. Do dějin Chebska se zapsal jako spoluzakladatel Františkových Lázní a stavebník lázeňského domu Tři Lilie. Po jeho smrti v roce 1837 převzal velkoobchod a dům v Chebu jeho nejstarší syn Josef Andreas Loimann.

(bh)

Texty

Siegl 1931

Majitelé, č.p. 513, náměstí 12 (Adam Kammerer)

1529-1538 Sebastian Frankengrüner

1539-1554 Vinzenz Stadler

1555-1582 Mertha Wyess

1583-1586 Její dědici

1587-1603 Georg Wyess

1604-1646 Johann Feeg

1647-1651 Jeho dědici, kteří jej 12. 10. 1651 přepsali následujícímu

1652-1664 Paní Johanna Schneider

1665-1667 Johann Mich. Schneider, který jej prodal 19. 11. 1667 následujícímu

1668-1674 Johann Georg Otto von Ottengrün

1675-1693 Johann Claudius Bilett

1694-1717 Jeho vdova

1718-1726 Její dědici

1727-1741 Abraham Loimann

1742-1756 Josef Loimann, radní

1757-1758 Jeho dědici

(Siegl 1931/82)

Kunst 1992

Č.p. 512 a 513

Dva úzké domy s gotickým jádrem, jejichž průčelí byly v poslední čtvrtině 18.století přestavěny v rokokovém slohu, přičemž koruny oken a rokajové ornamenty v lunetách jsou podobné, výška okapů je ale různá.

V čp.513 se ještě dochoval barokní portál a křížová klenba bez žeber ve vstupní hale z období renesance (16.století). Dům byl dříve průchozí do Školní ulice.

(Kunst 1992,601)

Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.