Dům Limbeck

Prökl 1877

Dům Bigattů - Limbecků čp. 476, roh Jateční ulice

Patřil od roku 1656 španělsko-holandské rodině Bigattů, která roku 1812 vymřela, od té doby rodině Limbecků z Lilienau, dnes obchodník se sklem Karl Ertl.

(Prökl 1877, 495)

Siegl 1931

Majitelé, č.p. 476, náměstí 31 (Dr. Franz, Magdalena a Ludwig Ertlovi.)

1531-1538 Peter Reichenauer

1539-1541 Michael Schneider

1542-1545 Linhard Multz

1546-1574 Georg Multz

1575-1578 Jeho vdova

1579-1614 Wolf Fritscheisen von Eisenberg, zeť Georga Multze

1615-1630 Jeho vdova Dorothea 1631-1644 Wolf Josef von Schönstett. U něho, popř. u Dorothei Frischeise, která si při prodeji domu vymínila právo doživotního pobytu, bydlel v době Valdštejnovy katastrofy 1634 plukovník Walther Lessly (Lesslei), který hrál v krvavém dramatu ne nepodstatnou úlohu.

1645-1663 Plukovník Melchior Adam von Moser, důstojník ve službách města, který zajal den po katastrofě vévodu Albrechta von Sachsen, Lauenburg, táhnoucího z Řezna do Chebu. Zemřel 6. června 1667

1664-1670 Christof Maxmilian von Moser. - 14. 5. 1670 Prodej následujícímu

1670-1671 Johann Friedrich Winckler von Heimfeld. 29. 5. 1671 prodej následujícímu

1671-1674 Anna Lukretia Schlentzin, jejíž dědici prodali dům 6. 10. 1674 následujícímu

1674-1710 Hejtman Peter Johann von Bigatto, který jej přenechal 26. 1. 1710 svému synu, jak následuje

1710-1747 Johann Adam von Bigatto. Dne 14. 11. 1747 koupil rozpadlý dům následující

1747-1793 Johann Adam Limbeck, radní

1793-1810 Maxmilian Limbeck, rytíř von Lilienau. Císařský rada a purkmistr. Jeho dcery Rosina von Krapf a Barbara svobodná paní von Schneeburg, jíž připadl 21. 3. 1810 dům dědickou cestou, přenechala jej 25. 7. 1824 manželům Matthäus a Evě Krämlingovým, jejichž dědici jej 5. 1. 1858 prodali Vinzenzu a Anně Krausovým a od nich přešel koupí 15. 12. 1869 Josefu Karlovi Ertlovi

(Siegl 1931/4-5)

Kunst 1992

Č.p. 476, Jateční ulice 2

Masivní rohový dům s pěti (strana do náměstí), resp. sedmi (strana do Jateční ulice) okenními poli. Vysoká strmá střecha se třemi řadami střešních oken, prostřední zvětšenou na vikýře se štíty se segmentovými oblouky. Štít roku 1780 obnoven v klasicistně barokním slohu spojením plastických a malovaných motivů: jasné výstupky pilířů rozdělující jednotlivá pole s namalovanými hlavicemi, plastické okenní přístřešky s ornamentálním štukem v lunetách, malované parapety s oválnými oblouky. Střední osa zvýrazněna girlandami s volutami, rámujícími okna a štukovaným božím okem. Přízemí ztratilo vestavbou obchodů s výklady a odstraněním všech ozdobných a zeď členících prvků optickou funkci základu.

(Kunst 1992,602)