Úvod > Historická encyklopedie > Encyklopedie chebských památek > Domy na pěší zóně > Dům Kaspara Hofmanna
Dům Kaspara Hofmanna
Rok vzniku: 1871
Počet zobrazení: 7607
Pozemek[1] na rohu ulice Svobody a ulice Šlikovy, tedy v místě někdejšího městského příkopu, zakoupil v roce 1867 městský kloboučník Kaspar Hofmann. Následujícího roku mu stavitel Adam Haberzettl vyprojektoval obytný a nájemní dům. Nevíme ovšem, zda došlo k jeho realizaci, ani jak samotný projekt vypadal. Některé situační plány zachycují dům v takřka poloviční hmotě, než je tomu dnes. V roce 1873 byl dům již prokazatelně vystavěn v současném měřítku. Realizovaná stavba, které musela ustoupit hranolová parkánová bašta ve Šlikově ulici, získala díky nadokenním přímým římsám a kordonové římse výrazné horizontální členění. Nejzdobnějším prvkem uličního průčelí se stalo zkoseného nároží s rizalitem, zakončené pro Adama Haberzettla charakteristickou atikou. Po smrti Kaspara Hofmanna (+ 1903) zdědil dům jeho syn Johann, magistr farmacie. Mezi nejvýznamnější obchůdky v přízemí domu se řadila prodejna hudebních nástrojů Susanny Beyerové roz. Blechschmidtové. Rodina Beyerů zde před první světovou válkou provozovala také parfumerii a prodej šicích strojů. V roce 1947 se domu ujal národní správce a v roce 1956 přešel do správy národního podniku Pramen v Chebu. Již v roce 1955 byl připraven projekt adaptace této a sousední budovy čp. 545 na obchodní středisko Gastronom, kde se v přízemí budovy nacházela prodejna potravin (samoobsluha) vymalovaná v tehdy módním stylu Brusel, prodejna masa a uzenin, prodejna lahůdek, jídelna a později také cukrárna. Výlohy Gastronomu vynikaly svými aranžmá obohacenými o pohyblivé prvky. Interiér střediska navrhl Ateliér užitého umění v Praze pod vedením ing. arch. Zbyňka Cibulky a rekonstrukce byla zkolaudována v roce 1956. Během 60. let 20. století obdržela budova fádní průčelí očištěné od historizujících prvků.
Autoři textu: Zbyněk Černý - Karel Halla - Hana Knetlová
Poznámka
[1] V roce 1864 se v těchto místech uvažovalo o výstavbě nové budovy chebského gymnázia.
Literatura:
Zbyněk Černý - Karel Halla - Hana Knetlová, Que procedit. Historie pěší zóny v Chebu / Geschichte der Fussgängerzone in Eger, Město Cheb 2010, s. 55-57.
Projekt
Adam Haberzettl
Veřejnosti přístupné pouze v rámci provozu zde sídlících podniků.
Kontaktní údaje
Adresa: Svobody 3, čp./C.N. 520
Obrázky
Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.