Dům Eck

Siegl 1931

Majitelé, č.p. 510, náměstí 9 (Moritz Weis)

1390-1411 Hans Heckl

1412-1414 Erhard Rudusch

1415-1435 Michael Jur

1436-1467 Hans (I.) Kessler

1468-1472 Kaspar Kessler

1473-1505 Hans (II.) Kessler

1506-1547 Wolf Klinckervogel

1548-1557 Jeho dědici

1558-1569 Starý Wolf Klinckervogel

1570-1613 Mladý Wolf Klinckervogel, který dům postoupil 8. 2. 1613 svému synu

1613-1634 Christoph Klinckervogel. U něho bydlel v době Valdštejnovy katastrofy 1634 Alexander Jobst von Haugwitz nebo "von Haulitz," jak je uvedeno v ubytovací listině, "u císařské armády výkonný generální proviantní a vrchní komisař v Českém království"

1635-1640 Jeho dědici

1641-1644 Vdova po Christophu Klinckervoglovi, která 13. 9. 1644 prodala dům následujícímu

1645-1665 Adam Eck, truhlář a řezbář obrazů, jeho vdova Maria Magdalena prodala 18. 1. 1666 dům následujícímu

1666-1670 Georg Hieronymus Starck, zlatník

1671-1676 Jeho vdova, která jej nechala 13. 1. 1677 připsat následujícímu

1677-1690 Dr. Johann Kaspar Müller

1691-1700 Jeho vdova Anna Barbara, která se 17. května 1696 provdala za následujícího

1700-1706 Dr. med. Christoph Hampel von Stallaberg, císařský rada, vládní a zemský medikus v Amberku, který v tuto dobu (1700-1706) je jmenován jako plátce daní. Dne 29. 11. 1706 prodává Anna Barbara Hampel svůj dům za 2 500 zl. následujícímu

1707-1730 Johann Bapt. Maffer (Mavero, Ital)

1731-1740 Johann Jakob Maffer

1741-1768 Jeho dědici. Roku 1768 se dostal dům do veřejného prodeje a byl 14. 12. 1768 usnesením rady přiřknut následujícímu

1769-1772 Georg Anton Eisenberger

1773-1783 Jeho dědici, kteří jej 30. 8. 1783 prodali následujícímu za 5 350 zl.

1784-1792 Christoph Karl Ludwig Adam svobodný pán von Zedwitz, který jej 14. 4. 1792 dále přenechal za 9 500 zl. následujícím manželům

1793-1800 Josef a Maria Hechtovi. Dne 7. 3. 1800 přešla polovina posledně jmenované se svolením prvního na následujícího

1800-1814 Josef Hecht a od něho se dostal celý dům synovi, následujícímu

1815-1820 Josef August Hecht, zasílatel Františkolázeňských léčivých vod. Ten převedl 20. 9. 1820 dům za 4 000 zl. c.m. na svou manželku, následující majitelku

1821-1829 Wilhelmine Hecht, která jej prodala 5. 12. 1829 za 13 000 zl. následujícímu

1830-1852 Karl Neweklowsky, který jej 10. 9. 1852 prodal následujícímu

1852-1859 F. J. Beichl. Roku 1859 byl dům veřejně nabídnut do prodeje a koupil jej následující

1860-1865 Johann Gabriel

1866-1880 Jeho dědic Julius Gabriel, který jej přenechal 27. dubna 1880 svým bratrům Karlovi a Wilhelmovi Buchsbaumovým, z nichž první 18. 2. 1890 získal také druhou polovinu domu. Od něho pak dostal dům dnešní majitel, kupec Moritz Weis

(Siegl 1931/65)

Kunst 1992

Č.p. 510

Někdejší rodový dům Rudigů. V první polovině 18.století barokizován. Průčelí vertikálně rozčleněno rizality spojujícími okna, štukatury pod zakřivenými nadokenními rámy zvlášť diferencovány v místním stylu, v piano nobile obohaceno podobiznami, pravděpodobně od P.A. Felsnera. Velká klenutá hala v přízemí. Vikýře se zakřivenými rámy.

(Kunst 1992,600)