Konrad Henlein *6.5.1898 - †7.5.1945

Sudetoněmecký politik Konrád Henlein se narodil 6.5.1898 ve Vratislavicích nad Nisou v rodině továrního úředníka a jednatele soukromých firem Konráda Henleina a jeho ženy Hedwigy, roz. Dvořáčkové. Byla dcerou účetního ve vratislavické továrně Ignáce Ginzkeye Eduarda Dvořáčka, který byl české národnosti, a Němky Augusty, roz. Nöhringové, a hlásila se spolu se svými sourozenci k národnosti německé. Rodina Henleinových se později přestěhovala do blízkého Rychnova u Jablonce nad Nisou, kde se stal Konrád Henlein otec posléze účetním a pak i ředitelem místního Spořitelního a záložního spolku. Rovněž byl členem rychnovské městské rady a  v letech  1914 -1918 místním starostou.

Mladý Konrád  vystudoval s nevalným prospěchem obchodní akademii v Jablonci nad Nisou a po 1. světové válce, do které dobrovolně narukoval a během níž pobyl od listopadu 1917 až do ukončení konfliktu v italském  zajetí, se nakonec uchytil v Jablonci jako úředník ve finančním ústavu Kreditanstalt der Deutschen. Rovněž se stal členem rychnovské pobočky Svazu německých cvičenců (Deutscher Turnerverband - DTV), organizace sdružující německé tělocvičné spolky v ČSR (zal. 1919).

V roce 1925 však dráhu bankovního úředníka zcela opustil a věnoval se pouze tělovýchově, když v říjnu téhož roku získal místo placeného učitele tělocviku v tělocvičném spolku v Aši. Od května 1931 zastával funkci náčelníka tělocviku ve svazové radě DTV, jejímž členem se stal již v květnu 1928.

V Aši se rovněž oženil s o šest let mladší Emmou Luisou Geyerovou, dcerou místního cukráře a kavárníka. Krátce před svatbou změnil vyznání z katolického na evangelické.

Když v roce 1933 hrozil negativistickým stranám Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei (DNSAP), fakticky odnoži německé Nationalsozialistische deutsche Arbeiterpartei (NSDAP), a Deutsche Nationalpartei (DNP), která zase v sousedním Německu úzce spolupracovala s Německou nacionální lidovou stranou Dr. Alfreda Hugenberga, ze strany československých úřadů zákaz činnosti, ke kterému pak skutečně došlo 4. 10. 1933, domluvili se jejich představitelé  s Konrádem Henleinem, že jejich organizace přejdou do nově zřízené Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), v jejímž čele bude Henlein stát. Ta byla založena na počátku října 1933. 30. 4. 1935 se přejmenovala na Sudetendeutsche Partei (SdP) a v následujících květnových volbách se stala co do počtu odevzdaných hlasů nejsilnější stranou v ČSR. K. Henlein vedl tuto organizaci až do jejího sloučení s NSDAP 5.11.1938. I poté však zůstal v čele svých někdejších straníků, neboť ho 30.10.1938 Hitler jmenoval vedoucím na většině obsazených území téhož dne nově vytvořené župy NSDAP Sudety. Ještě před tím, od květnových voleb 1935 do odtržení pohraničí v říjnu 1938,  zastupoval Henlein  SdP jako poslanec v Národním shromáždění ČSR.

Po obsazení českého pohraničí Německem byl Henlein Hitlerem dále jmenován říšským komisařem pro Sudety, a tedy i pro Cheb a celé Chebsko (v této funkci začal pracovat po ukončení vojenské správy zabraných území 20.10.1938) a od 1. 5.1939 na podkladě zákona říšské vlády o výstavbě správy ve Východní marce a Sudetech stál včele této oblasti jako říšský místodržící. Rovněž získal hodnost Gruppenführera SS (od 20.6.1943 Obergruppenführer) a 4.12.1938 byl ve volbách s jednotnou kandidátkou zvolen jako poslanec do Říšského sněmu. Po obsazení zbytku ČSR zastával přechodnou funkci šéfa civilní správy okupačních vojsk až do nahrazení vojenské správy řádnými protektorátními orgány 18.4.1939.

S manželkou Emmou Luisou měl cekem pět dětí, Gudrun (* 1928), Ingrid (* 1930), Horsta (* 1934) a dvojčata Gerhild a Ortrud (* 1939).

Po narození posledních dvou děvčátek 13.3.1939 uvolnil Adolf Hitler na žádost Ing. Friedricha Bürgera, někdejšího zástupce SdP v Berlíně, 100 000 říšských marek jako finanční výpomoc pro K. Henleina k zakoupení prostornějšího bytu, než byla arizovaná vila, kterou Henleinovi získali v novém působišti říšského komisaře, později říšského místodržícího v hlavním městě Sudet Liberci. S rodinou se vrátil na Chebsko a s pomocí tohoto obnosu zakoupil od pražského architekta Ing. Dr. Milana Babušky velkostatek Manský Dvůr (Lehnhof), severozápadně od Dolního Žandova (Untersandau) mezi Chebem a Mariánskými Lázněmi.

Návrat na Chebsko se mu však stal o několik let později osudným. Dne 7.5.1945 opustil Henlein Liberec a zamířil směrem do Chebu s úmyslem vyjednávat s Američany. Byl však zadržen americkou vojenskou policií a převezen do Plzně, kde 10.5. v tamním zajateckém táboře, poté co zjistil, že s ním nikdo z odpovědných činitelů USA nehodlá jednat, a že je považován za válečného zločince, který bude vydán Československu, spáchal sebevraždu přeřezáním žil na obou zápěstích střepinami skel svých brýlí. 

SOkA Cheb, Petr Cajs

Fotografie