JUDr. Gustav Gschier *30.11.1852 - †29.12.1916

(* 30. 11. 1852, Cheb, † 29. 12. 1916, tamtéž) Právník a zasloužilý starosta města Chebu

Gustav Gschier byl synem chebského advokáta, pozdějšího starosty města a poslance českého zemského sněmu Antona Julia Gschiera a jeho ženy Franzisky, rozené Gühl. Poté co roku 1871 úspěšně absolvoval gymnasium v Chebu, studoval na Karlo-Františkově universitě v Grazu, kde roku 1882 promoval coby doktor práv. Po krátké notářské praxi se od roku 1880 věnoval advokacii a od října 1887 byl veden jako advokát v Chebu. Zde byl od roku 1885 členem městského a o dva roky později (1887) také okresního zastupitelstva. V doplňovacích volbách za zesnulého JUDr. Luberta Grafa byl v prosinci 1888 zvolen za město Cheb do zemského sněmu. Opětovně zvolen byl i při následujících řádných volbách v červenci 1889 a při doplňovacích volbách na začátku roku 1890. Důvodem ztráty mandátu byla pasivní resistence německých poslanců proti českým státoprávním požadavkům vlekoucí se od prosince 1886. Kvůli dlouhodobé nemoci manželky Beathy, rozené Stanka († 1893), a pro své zvolení do úřadu starosty města Chebu se však Gschier roku 1892 poslaneckého mandátu vzdal.

Během následujících devatenácti let v úřadu starosty (25. 7. 1892 – 25. 7. 1911) se Gschier zásadně podepsal na výrazném rozvoji města. Pod jeho vedením byla vybudována kanalizace historického centra, nově vydlážděny četné ulice a postaven ocelový most přes Ohři u někdejší Mostní brány, zlepšeno a rozšířeno zásobování obyvatel pitnou vodou a plynem, rozšířeny budovy Rudolfina a Školy u Horní brány a přímo z Gschierovy iniciativy, za spoluúčasti Chebské spořitelny (Gschier byl od r. 1884 členem výboru a od r. 1887 členem direktoria) a okresního zastupitelstva, vystavěna nová prostorná nemocnice. Zásluhou svého neúnavného starosty město získalo representativní budovu soudu s vězením a moderní městská jatka s chladicím zařízením. Občansky angažovaný Gschier inicioval výstavbu nového městského sirotčince pod Zlatým vrchem a na srdci mu ležela také zodpovědná správa bohatého městského archivu a musea, pro něž se mu podařilo získat pensionovaného soudního úředníka a později jednoho z nejuznávanějších badatelů chebských dějin JUDr. Karla Siegla.

Velké investice zatěžující městský rozpočet přirozeně představovaly nemalé finanční obtíže. Jejich úspěšné překonávání však Gschiera zároveň činilo nenahraditelným a to na vzdory oposiční většině v městské radě. Byť sám pokrokově liberální, musel se Gschier od konce 90. let 19. století potýkat s převahou radikálně nacionálního proudu, který především na přelomu století díky vyhrocenému česko-německému nacionálnímu souboji významně ovlivňoval politické dění v Rakousku i přímo v Chebu. Jako uznávaný starosta slavného štaufského města však Gschier dokázal využít své autority a stal se jednou z tváří i tak významných událostí, jako např. Německého táboru lidu (Deutscher Volkstag) v Chebu roku 1897, kde sehrál klíčovou roli zprostředkovatele se státními úřady. Není proto divu, že byl za svou veřejnou činnost vícekrát vyznamenán (1895 Řád Františka Josefa, 1914 Řád Železné koruny) a poté, co ze zdravotních důvodů odmítl opětovné zvolení do úřadu, byl jmenován čestným občanem města Chebu (10. 4. 1912).

Poznámka

Egerer Zeitung z 31. 12. 1916 a 4. 1. 1917; Kalender für das Egerland 1912, s. 98-100; Stenografické protokoly I. a IV. zasedání Sněmu království Českého 1889 – 1895; Doporučení okresního hejtmana k udělení Řádu Železné koruny Gustavu Gschierovi z 28. 12. 1911 (SOkA Cheb, Fond č. 437, Okresní úřad Cheb, kart. č. 37, slož. č. 87 pres. 1914); Š. K. Odstrčil, Politická krajina historického Chebska 1897-1907, 2015.

Fotografie

Starosta Gustav Gschier (Egerer Jahrbuch 1912)