přeskočit k navigaci »

Úvod > Lidé > Osudy a tváře Chebu > Georg Schmid

Georg Schmid *23.9.1844 - †12.3.1885

Kategorie: Osudy a tváře Chebu

 
 

Syn chebského kovářského mistra. Po absolvování zdejšího gymnázia studuje na pražské univerzitě matematiku a fyziku, později se věnuje studiu prehistorie. Po krátkém působení na malostranském gymnáziu se vrací do svého rodiště a ujímá se zde volného místa archiváře a knihovníka, které zastává až do května roku 1874. Mimo bohatou publikační činnost vlastivědného zaměření dokázal během této doby obhájit potřebu muzea a formulovat jeho program, založit, utřídit a instalovat muzejní sbírky a dosáhnout oficiálního založení Chebského muzea.

 

Z Chebu je nucen Schmid odejít po odmítnutí žádosti o zvýšení platu. Zpočátku zastává místo úředníka ve studijní knihovně v Salcburku, později se stává správcem univerzitní knihovny ve Štýrském Hradci. Snad nikdy nepřekonané trauma nedoceněné pětileté práce v Chebu a nepříznivá finanční situace byly příčinou jeho posledního zoufalého činu. Koncem února 1885 se vydává pěšky na cestu do Chebu. Po čtrnáctidenním usilovném pochodu dorazil na Zelenou horu. Na místě, které poskytuje jednu z nejhezčích vyhlídek na město Cheb, se asi 12. března 1885 zastřelil. Jeho mrtvola byla objevena až za dva dny.

 

Georg Schmid patří k oněm osobnostem 2. poloviny 19. století, které svou činností výrazně ovlivnily a povznesly kulturní obraz města Cheb. Schmid přišel do Chebu již s jasným úmyslem vytvořit soubor sbírkových předmětů, dokládajících historický vývoj Chebska. Od počátku proto nechápal knihovnu a archiv jako samostatné, jen volně se doplňující celky, ale jako dvě oddělení vyššího celku městských vědeckých sbírek. Během roku 1870 pak přistoupil k naplňování své koncepce muzea vytvářením uceleného sbírkového fondu ze tří oddělení – archiválií, knih a uměleckohistorických předmětů.

 

Podstatným rysem Schmidova záměru při budování městských sbírek byl stálý zřetel ke koncepci sbírek jako celistvého, vzájemně souvisejícího souboru dokladů k dějinám Chebska. Vedle této programově k regionu zaměřené sbírkotvorné činnosti je dodnes přínosné Schmidovo chápání rozsahu dokumentačního úkolu muzea. V zaměření sbírkotvorného programu, které nevidí jen ve shromažďování a záchraně dokladů minulosti, prosazuje pojetí, které dnes preferujeme jako aktivní dokumentaci. Jeho teoretická připravenost vůči nově se formujícímu, objektivně existujícímu požadavku doby na muzejní dokumentaci se potvrzuje i obhájením typu a zaměření muzea v situaci, kdy aktuální potřeby zdůrazňovaly vytvoření jednostranně specializované uměleckoprůmyslové sbírky. Schmid zde vychází z rozboru regionálně a historicky vytvářeného sbírkového fondu, který je pro něj podstatný při určení programového zaměření muzea. Přitom zároveň respektuje obsah vzdělávací funkce muzea ohledně požadavků hospodářského vývoje a vymezuje ji jako implikovanou vzhledem k celému sbírkovému fondu.

 

Vyvrcholení Schmidových snah o muzeologický přístup k nové problematice lze spatřovat jak v zasazení sbírkové aktivity do širšího rámce vlastivědné činnosti, kdy teprve vytváření poznatkové základny na podkladě výzkumné činnosti umožňuje určovat sbírkotvorný program, který je mu zároveň předpokladem pro existenci muzea, tak v chápání dokumentační hodnoty sbírky, kdy dokáže rozpoznat hodnototvorný přechod předmětu jako jednotliviny do nového, sbírkotvorného celku jako výpovědního celku souvislostí.

 

Schmidovo významné místo v kulturních dějinách Chebska je dáno nejen tím, že se stal zakladatelem chebského muzea, ale i  jeho teoretickou vyspělostí v nové oblasti muzejnictví. Proto i počátkem roku 1873 schválený Schmidův záměr, kterým byly všechny tzv. městské vědecké sbírky sloučeny v jeden celek – Muzeum města Cheb, vytvářel neobyčejně příznivou základnu pro další muzejní činnost na Chebsku. Svým formulováním úkolů a funkce muzea, které představuje na svou dobu nesporně progresivní pojetí muzejní činnosti, dokázal Schmid zařadit muzeum v Chebu na přední místo v dějinách regionálního muzejnictví v českých zemích.

 

Poznámka

J. Boháč (ed.), Deset obrazů z dějin Chebského muzea, 2003, s. 57-67.

 

Fotografie

 

Soubory ke stažení v přípravě...

 
Encyklopedie Cheb

Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.