Úvod > Historická encyklopedie > Archeologický výzkum > Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Názory na stavbu děkanského kostela sv. Mikuláše a Alžběty se značně liší. Podle Siegla spadá do doby Friedricha Barbarossy (Siegl 1931, 12), podle Rimpla až do začátku 13. století mezi roky 1203 a 1215 (Rimpl 1933, 48), ale ten, odvolávaje se na Schürera (Rimpl 1933, 64, pozn. 169, str. 66 pozn. 175), který se domnívá, že ho stavěla stejná štaufská huť po dokončení hradní patrové kaple (Schürer 1934, 99, pozn. 1), dochází k roku 1220. Tuto dataci přijímají také čeští historikové umění s poukazem na zprávu, že 1239 byl v kostele svěcen oltář sv. Anny (Mencl 1978, 35; Merhautová 1971, 128-130). Od roku 1256 byl kostel svěřen do správy Německého řádu, který si severně od kostela na dnešním Kasárním náměstí postavil řádový dům, neboli Deutschherrenkommende (Siegl 1931, 90). Základy původní románské basiliky odkryl v roce 1856 arch. B. Grueber při přípravě projektu restaurování kostela. Tato basilika byla užší, než je dnešní trojlodí, ale původní délka je stejná. Jak západní románský portál, tak obě věže jsou zachované v původní poloze (Grueber 1864, 39n.). V letech 1270-1300 byl mezi věžemi postaven nový gotický chór. Po roce 1470 byl kostel rozšířen a trojlodí o stejné výšce nově zaklenuto gotickou klenbou. V chebském muzeu je uložena mramorová hlavice a patka sloupu pocházející z tohoto výzkumu. (Obr. 16, obr. 17)
Za dobu mého působení v chebském muzeu se podařilo provést u kostela několik drobných záchranných výzkumů. V roce 1986 při kopání vodovodní přípojky do severní sakristie byl odkryt fragment kamenného základu snad někdejší kaple (Šebesta 1989a, 155a). V roce 2008 byl odkryt předzáklad uvnitř jižní věže usazený do podložní skály, bohužel bez jakéhokoliv datovacího materiálu. Výkop plynovodu po obvodu Kostelního náměstí v roce 1998 se dotkl pouze několika hrobů ze zrušeného hřbitova. Při otevírání podzemí v roce 2009 bylo jediným výsledkem konstatování, že krypty jsou umístěné vedle základů původní románské baziliky.
Na západní straně Kostelního náměstí bylo prý při kopání kanalizace v 19. století odkryto až 5 m široké zdivo, které Herbert Rimpl považoval za základ dlouhého západního chóru, jaký je u basiliky ve Würzburgu (Rimpl 1933, 66, Skizze 4, pozn. 176). Protože by se západní chór před vstupní portál nehodil, je možné považovat obnažené zdivo spíše za základ nerealizovaného projektu vysoké věže, ze které byla postavena jen velká gotická předsíň (Šamánková 1974, 85). Nicméně při výkopech teplovodu v roce 1998 se v těchto místech žádné tak mohutné zdivo neobjevilo.
Obrázky
Encyklopedie města Chebu
Přehled 200 nejvýznamnějších památek v Chebu.